Článek
Finále mezi Třincem a Vítkovicemi si reprezentační trenér Alois Hadamczik užívá. Aby ne, coby trenér se nesmazatelně zapsal do historie obou klubů. Oceláře dovedl do finále jednou, Ostravany dokonce dvakrát. K tomu jedno třetí místo na obou stranách. „Pro mne je letošní finále pikantní, vždyť v obou klubech jsem dlouho působil a prožil hodně pěkných chvil. Spoustu hráčů dobře znám,“ říká Hadamczik.
Když má zavzpomínat na nejkrásnější vzpomínky z angažmá v Třinci, vychrlí jich ze sebe spoustu. Nejradši ale vzpomíná na rok 1984, ve kterém právě ve slezském městě započal svou trenérskou dráhu. „Na Třinec nikdy nezapomenu. Všichni hokejem žili a fandili, sešla se skvělá parta lidí. Tam jsem dostal šanci začít, tam jsem dostal výuční list. Z druhé federální ligy jsme postoupili až do finále extraligy. To jsou vzpomínky na celý život,“ ohlíží se do devadesátých let minulého století.
Dopustit ale rozhodně nedá ani na Vítkovice. „Dvakrát jsem s nimi byl ve finále, jednou jsme skončili třetí. Nádhera! Vítkovice jsou v porovnání s Třincem historicky daleko větší klub, s velkou tradicí,“ tvrdí rodák z Kravař.
Alois Hadamczik v době, kdy trénoval Vítkovice.foto: <a href="http://www.ctk.cz/">ČTK</a>/Petr Sznapka
Letošní extraligové finále si i proto mimořádně užívá. „Je příjemné sedět v klidu, nebýt v nervech a fandit dobrému hokeji,“ usmívá se Hadamczik, který svůj tip na vítěze prozradit nechce. „Tipovat nebudu. Ale když týmy srovnám, vychází mi, že Třinec má kompaktnější tým, zejména co se obrany týká.“
„Třinec disponuje spoustou vyrovnaných a nadprůměrných hráčů. Zároveň nechybí buldoci jako Bonk s Varaďou. A pak hvězda v podobě Martina Růžičky. Je až neuvěřitelné, že skóruje prakticky v každém zápase. Strašně se mi líbí i Honza Peterek, v obraně dominuje svým přehledem a tvorbou hry Krajíček,“ vyjmenovává trumfy Ocelářů. A co Vítkovice? „Ty mají oporu v brankáři Málkovi, je skvělý po celé play-off. A nesmíme zapomenout na osu Malík, Ujčík, Burger a Vrána,“ myslí si osmapadesátiletý kouč.
Titul přeje Třinci
Poslední medaili získal Třinec před dlouhými dvanácti lety a na jeho střídačce tehdy stál právě Hadamczik. Podle něho není náhodou, že Slezané letos dokráčeli až do finále. „Dokud Třinec bude mít Modera (Ján Moder je prezidentem klubu – pozn. aut.), který je jedním z majitelů fabriky a pro hokej dělá srdečně maximum, můžou hrát v budoucnu na předních místech hodně dlouho. Právě díky Moderovi je Třinec tam, kde je,“ předpovídá.
Přestože na oba kluby nedá dopustit a dál jim fandí, titul by přeci jen více přál Třinci. „Vždyť v Třinci jsem dostal výuční list. Když naučíte dítě chodit první kroky, pamatuje si to. To platí i u mne,“ vzpomíná Hadamczik na své první trenérské kroky.
