Článek
"Jsme kamarádi s Jardou Jágrem, zahráli jsme si spolu za Rangers. Nebylo to moc jednoduché, protože on má velké nároky na spoluhráče, občas mě i štval. Ale to je normální. A taky pro mě bylo důležité, že je Kladno blízko Prahy a nemusím se nikam stěhovat," vysvětluje Hlaváč, proč se rozhodl odstartovat nový ročník právě v Kladně. "Znám tady spoustu hráčů, možná víc než v současné Spartě," dodal.
Za Spartu hrál na začátku předchozí sezóny, ale nakonec v klubu i s parťákem Jaroslavem Hlinkou skončili před odchodem do švédského Linköpingu předčasně. Po špatné sezóně navíc ve Spartě nezůstali ani tak zkušení borci jako David Výborný a Jiří Vykoukal. "Něco asi v klubu udělat museli. Ale myslím, že zrovna David s Jirkou tam měli zůstat, jsou to sparťani, to asi nebyl dobrý tah," myslí si Hlaváč, jenž v dresu Sparty odehrál celkem devět sezón.
Kladno bude lepší než loni
Pro letošek se ale před odchodem do švédského Linköpingu rozhodl rozehrát v Kladně, za jednoho z největších sparťanských rivalů. "Rivalita Sparta - Kladno byla vždycky velká. Ale já osobně jsem se na to pokaždé snažil nemyslet. Člověk je pak moc přemotivovaný a hra není taková, jako kdyby byl v klidu a soustředil se jenom na hru. Nikdy jsem proto ani tuhle rivalitu moc nebral," říká Hlaváč.
Jan Hlaváč na archivním snímku z 10. května 2006. foto: ČTK/Samuel Kubáni
"Zatím je všechno v pohodě, příprava je tvrdá a probíhá skvěle," tvrdí o prvních dnech ve středočeském klubu. "Myslím si, že v rámci daných možností a s rozpočtem, jaký klub má, vzali nejlepší hráče, jaké měli k dispozici. Věřím, že Kladno bude hrát lépe než loni, na předkolo play off by se dalo myslet. Jsem rád, že mě sem vzali a budu se jim to snažit vrátit," pokračuje Hlaváč, který by měl za Kladno před odchodem do Švédska odehrát dvanáct zápasů.
S reprezentací už skončil
Hlaváč si zahrál ve slavné NHL, má za sebou angažmá ve Švýcarsku a Švédsku. "Ligu ve Švýcarsku lidi u nás podceňují, ale není jednoduché se tam prosadit. Hraje se tam nahoru dolů, hodně Kanaďanů, brusliví Švýcaři, je to opravdu těžká soutěž. Ve Švédsku se hraje víc technický hokej, hodně s pukem, hodně přihrávek, tolik se tam nenahazují puky, protože tam mají všechna hřiště nejvyšší možnou šířku a délku, něco jako ve Vítkovicích," popisuje své evropské štace.
S českou reprezentací zažil šest mistrovství světa, kromě dvou zlatých medailí (1999 a 2005) má doma i bronz a stříbro. "S reprezentací už jsem skončil. Předloni mě pozvali a omluvil jsem se. Už se chci soustředit jenom na klub. Nároďák už mě neláká, už nemám motivaci za reprezentační mužstvo hrát," dodává na závěr.
