Článek
„Výhled je to pro mě dost těžký, budu muset hodně zvažovat, jestli do toho vůbec ještě půjdu. V tuhle chvíli to neumím říct. Samozřejmě bych ale rád, protože můj sen zůstává už roky stejný. Litvínov titul ještě nikdy nevyhrál," říká dvaačtyřicetiletý bek, kterého dlouhodobě trápí bolesti zad.
Touha pomoct svým spoluhráčům přímo na ledě však byla silnější než zdravotní komplikace. „U mužstva jsem chtěl být, tak jsem se to snažil nějak překonávat. Ale od začátku až do konce sezóny to pro mě bylo složité. Nejdřív si zvyknout na tempo a pak bojovat se zdravím, protože úplně v pořádku opravdu nejsem," tvrdí člen Triple Gold Clubu, který sdružuje vítěze Stanley Cupu, olympijských her a mistrovství světa.
„Když v Litvínově vyrůstáte a díky němu si můžete zahrát v NHL, chcete to pak klubu nějak vrátit. Nepředpokládám, že budu hrát do padesáti a že bych měl být tím přínosem, který mužstvo vždycky zvedne. V každém případě se ale můj vztah ke klubu i litvínovskému městu vůbec nemění. Budu dělat všechno pro to, aspoň v klubovém vedení, abychom připravili takové mužstvo, které jednou titul vyhraje," vyhlašuje Šlégr a přiznává, že hokej ho pořád moc baví.
„Je pro mě uvolněním, adrenalinem. Ale když je vám tolik let a hrajete tolik sezón na nejvyšší úrovni, na těle je to znát, všechno víc bolí. Vstávat každé ráno na trénink je daleko těžší, než když je vám dvacet. Vstává se mi, jako by mi bylo šedesát," uzavírá Šlégr.
