Článek
Gól na 3:2, který jste vstřelil, padl po parádní akci...
Jo. Jeli jsme dva na jednoho. Míra Holec na sebe perfektně natáhl hráče, parádně mi to poslal, já se snažil trefit bránu a vyšlo to náramně.
Vaše řada, ač nově složená, vůbec působila velmi kompaktně?
Celkem nám to šlapalo, hlavně v první třetině. Nechodíme na přesilovky, někteří málo na oslabení, ale to první dějství se hrálo v kuse, takže jsme byli v tempu, věřili si a ukázalo se to. Měli jsme více prostoru a naštěstí nám to tam i dvakrát spadlo.
Ve druhé třetině a na začátku třetí vás ale Zlín výrazně přehrával?
Možná opticky. Nahazovali si puky do našeho obranného pásma, tlačili se před bránu, my jsme však ubránili, co jsme potřebovali, z rychlého protiútoku pak dali gól a získali tři body.
Problémem asi byla tři oslabení za sebou?
Ano, ta naše vyloučení ve druhé třetině je dostala do hry. Každé oslabení prostě ubírá síly. Někteří jsou na ledě pořád, jiní zase sedí a to je zlé. Těžko jsme se z toho dostávali. Přežili jsme to však a to je to nejdůležitější.
V závěru bylo na ledě hodně emocí. Vyloučen byl Staněk a do konce chybělo něco málo přes čtyři minuty. Báli jste se v té chvíli o výsledek?
Ideální to nebylo. Zlín má přesilovky velmi dobré a tak v hlavách jsme obavy měli. Dvakrát za sebou jsme ale doma prohráli a potřetí jsme to už nechtěli připustit. Snažili jsme se urvat to, bojovali jsme o každou píď ledu a podařilo se.
Na Zlín vás asi trenér Venera motivoval zvláště?
On motivuje pořád, ať proti nám stojí kdokoliv. Trénoval už více klubů. Hecuje nás na každý zápas stejně. Zlín nebyl výjimkou.
