Článek
„To jsou detaily, které rozhodují. Udělal jsem hrubku a kdyby z toho byl gól na 0:2, měl jsem teď svěšenou hlavu. Ale dostal jsem druhou šanci tu chybu napravit,“ oddechl si slovenský brankář.
Nadchla ho atmosféra
A tak si mohl vychutnávat radost fanoušků z tažení za druhou čtvrtfinálovou výhrou. „Viděl jsem za brankou pána v bílém tričku, jak tam po našem gólu na 3:1 křičel, měl ruce nahoře, byly to neskutečné emoce, něco nádherného,“ rozplýval se nad bílým peklem, které tradičně zápasy Bílých Tygrů v play off provází.
„Přijde sedm a půl tisíce lidí a odchází domů maximálně spokojeni. To je něco skvělého a není to žádné klišé. Pořád říkám, že tohle je ta nejkrásnější práce na světě,“ pochvaluje si liberecká opora.
„Brankáři můžou dělat v play off velký rozdíl a já jsem rád, že mi to zatím vychází,“ hlásí šestatřicetiletý gólman, jenž už zažil mistrovské tažení před jedenácti lety s Pardubicemi.
Lašák ale neřeší, jestli může být letošní play off jeho poslední šancí na velký klubový úspěch. „Cítím se dobře. A poslední zápas může přijít ve dvaceti nebo ve třiceti. Život umí být krutý, takže člověk musí žít a všechno dělat neustále naplno,“ ví.