Článek
Bylo nepříjemné, jak vás domácí hráči v brankovišti často i po přerušení hry atakovali?
Takové zákroky do play off patří a byl jsem na to připravený. Nemůžou se vzdát a odevzdat nám to zadarmo. Pokud soupeř nejde za hranu a nechce mě zranit, ale jenom rozhodit, je to v pohodě. Nezazlívám jim to, tak to má být. Perfektně jsme se s tím ale vypořádali a odehráli super zápas.
Pomohl vám hodně úvodní Řepíkův gól z první minuty?
Nejsem si tím až tak jistý. Není až taková tragédie dostat gól v první minutě, pořád ještě před sebou máte spoustu času.
Těší vás výhra o to víc, že jste k ní pomohl čistým kontem?
Ne, je mi to úplně jedno. Když jsme se loni nacházeli dole v tabulce, řekl jsem si, že mě nezajímají čísla, ale jen kolonka počtu vítězství. Na tom se nic nezměnilo.
Po gólu na 3:0 vás zastoupil Radivojevič. Nebál jste se, že puk nestihne odehrát před čárou?
Viděl jsem, jak se puk kutálí do branky, ale asi bych ho sám stihnul chytit. Branko mi ale hned hlásil, že mě zachránil.
Od postupu do finále, kam se Liberec ještě neprobojoval, vás dělí jediné vítězství. Jak moc těžké bude udělat poslední krok?
Někdo si může říkat, že za stavu 3:0 na zápasy už je to v suchu, tak to ale určitě není. Chybí nám sice malý krok, stále je to ale kopec práce. Čeká nás minimálně šedesát minut tvrdého boje.
Po pondělní suverénní výhře se vám ale bude krásně usínat, že?
To je jasné. Udělám si takovou svoji rutinu. Zavolám své rodině, která mě hodně podporuje, přečtu si knihu od Wilbura Smithe, mého oblíbeného autora dobrodružných románů z afrického prostředí o lovení v divočině. Ještě mi zbývá 150 stran, tak snad mi to vydrží.
