Článek
Mluvíte o zvláštní sezóně. Jaké tedy bylo angažmá na severu Čech?
Událo se toho až moc. Z týmového hlediska je samozřejmě nejdůležitější udržení v extralize, které bylo prvořadým cílem. Z osobního pohledu stavím nejvýš hattrick při zápase ve Zlíně v základní části extraligy. Povedlo se mi to dva dny před Vánocemi. Na obránce snad dobrý počin. Myslím, že loni to z beků dokázal Ondra Němec. Moji sezónu poznamenala i zranění, kvůli nimž jsem dlouho chyběl.
V první fázi sezóny jste nastupoval za Pardubice. Nelitujete svého následného příchodu do Litvínova?
Ničeho nelituji. Ale přiznávám, že jsem si to představoval rozhodně jinak. Už na podzim nebyl litvínovský tým v dobré situaci. Přesto jsem doufal, že takříkajíc ukopeme předkolo play off. Nepovedlo se. Po zranění jsem odehrál v baráži jen tři zápasy a ve čtvrtém jsem se znovu zranil.
Jakou zkušenost jste si z baráže odnesl?
Bylo to vůbec poprvé, co jsem něco takového zažil. Někteří litvínovští kluci pamatovali mistrovský titul z roku 2015 i baráž o rok později. Věděli, jak se na to připravit. A snad pomohli i mladým, kteří do baráže naskočili.
I přes barážové starosti jste jistě sledoval boj o titul v extralize. Co říkáte jako rodák z Brna na mistrovskou obhajobu Komety?
Je tam kvalitní tým, což jsme viděli i v předchozích kolech play off. S některými kluky jsem dříve hrál, třeba s Ondrou Němcem ve Lvu Praha v KHL i v reprezentaci, s Martinem Zaťovičem za Ladu Togliatti v KHL, s kapitánem Leošem Čermákem v Liberci. Dlouho se znám i s Honzou Hruškou, který je taky rodilým Brňákem. Prostě mám k brněnskému hokeji blízko a přál jsem jim to.
Co vás čeká v letní přípravě?
Do začátku příští sezóny je relativně dostatek času. V posledních letech si dělám přípravu sám, tedy s kondičním trenérem Marianem Vodou, který nyní skončil v Hradci Králové. Čekalo se, jak dopadne Litvínov. Uvidíme, kam mě kroky zavedou. Ještě se necítím do starého železa. Snad mám pár sezón před sebou. Ale kde, to se neví.