Článek
„Dělali jsme si už srandu, že tu vládnou Pardubice. Je to parádní, když se potká takhle spousta kluků, kteří spolu hráli. O to víc pak létali srandičky směrem k budějovické a kladenské klice," vypráví Nakládal s tím, že do budějovické větve patří Kovář, Michálek, Kutlák a Novotný, do kladenské Plekanec, Tenkrát a Frolík. Ještě je ale třeba přiznat litvínovskou minulost Kašpara, Petružálka a Nedvěda.
S Pardubicemi navíc souvisí i jedna zajímavost. Když v roce 2005 i 2010 získaly v extralize titul, Česko bralo zlato na světovém šampionátu. A letos jsou přece Pardubice zase mistrem. „Smáli jsme se s Koukičem, že by to dodržení tradice bylo báječné. Zatím je to ale daleko. Pořád si říkám, jak je skvělé, že se nám podařilo přepostoupit přes Švédy a můžeme hrát v Helsinkách o medaile. Chtěl bych si to tady maximálně užít a samozřejmě taky nějakou urvat," vypravuje Nakládal.
Proti Slovákům budou čeští hokejisté v sobotu večer ale trochu v opačné roli než ve čtvrtfinále se Švédy, na které se jim dlouhodobě nedaří. Naopak se semifinálovým soupeřem má národní tým vysoce pozitivní bilanci. „Nevím, jestli je to zrovna psychická výhoda. Na Švédy jsme šli jako outsideři, kteří neměli co ztratit, čímž nás domácí mohli ve Stockholmu i podcenit. Teď si může někdo říct, že Slováky hravě uděláme, jenže ono to nebude lehké," vypráví Nakládal.
Úspěch v semifinále čeká na toho, kdo ukáže větší vůli i zachová chladnější hlavu. „Slováci jsou proti nám vždycky hodně vyhecovaní asi tím, že je na velkých turnajích většinou porážíme. Takže u nich tu bude samozřejmě hodně o té odplatě. Netuším, jestli jsou oni víc natěšení na nás, nebo my na ně, ale v semifinále světového šampionátu se nesmí nic podcenit," tvrdí Nakládal.
