Rubriky:

Ostatní

Vokoun: Bez mistrovství bych první ve Zlaté hokejce nikdy neskončil

28. června 2010 12:49

Byl jedním z hrdinů letošního hokejového mistrovství světa. Hlavně proto získal reprezentační brankář Tomáš Vokoun dvacetikilovou sošku Zlatá hokejka, udělovaná nejlepšímu hokejistovi uplynulého ročníku. Právě triumf na světovém šampionátu podle třiatřicetiletého gólmana zastínil i nezdar na olympijských hrách ve Vancouveru. "Nic bych v té sezóně nezměnil," říká opora Floridy Panthers.

 

Milan Malíček, Právo

Už máte doma vyhrazené místo pro Zlatou hokejku?

Já si moc nepotrpím na vystavování trofejí, nemám ani žádnou vitrínu na medaile. Četl jsem si však v programu vypsané předchozí vítěze ankety a musím se přiznat, že je pro mne nesmírnou poctou být ve společnosti tak skvělých hráčů. Opravdu si vážím toho, že i moje jméno bude vyryté na podstavci té sošky. To je asi největší ocenění.

Všude se o vás mluvilo jako o největším favoritovi ankety. Tušil jste, že letos máte opravdu velkou šanci vyhrát?

Samozřejmě jsem tušil, že by to mohlo vyjít, protože už po polovině ankety jsem byl první a povedlo se mi dobře odchytat i mistrovství světa. Výsledek ale nemáte nikdy zaručený. Spočítal jsem si, že brankář v anketě uspěl po dvanácti letech. Kdyby ale letos vyhrál Jarda Jágr nebo Tomáš Plekanec, nemohl by se nikdo divit a ani já bych z toho v šoku nebyl.

Po olympiádě jste mluvil o konci reprezentační kariéry. Jste rád, že jste nakonec změnil názor?

Kdybych to neudělal, Zlatou hokejku bych neměl. Bez mistrovství bych první nikdy neskončil, to vím jistě.

Jaké to bylo převzít na pódiu karlovarského hotelu Pupp více než dvacetikilovou trofej?

Ta socha je opravdu hodně těžká, navíc není snadné ji získat v době, kdy má český hokej takové velikány, jako jsou Jágr nebo Hašek. Před šesti lety jsem v anketě skončil druhý, potom po zlatu z Vídně třetí, ale prvenství měli víceméně předplacené oni. Strašně moc si letošního prvenství cením, málokomu se podaří je porazit.

Nezpotil jste se ale během slavnostního vyhlášení víc při výzvě Štefana Margity, abyste s ním zpíval?

Sestoupil z pódia a dal mi mikrofon před pusu, ale já vím, že na zpívání moc nejsem. Marně jsem se snažil zakrýt dlaní obličej, z první řady nebylo kam se schovat…

Kousek od vás sedící Jaromír Jágr se toho nebál…

Začal s refrénem a chtěl to na mě galantně přesunout, jenže já nespolupracoval a raději jsem se tulil k manželce.

Máte docela červené oči, to je dojetím, nebo alergií?

No řekl bych, že obojí. Taky jsme po čtvrtečním přijetí u premiéra Fischera byli ještě se spoluhráči trochu přiživit zlatou oslavu, ale hlavním důvodem toho zarudnutí je alergie, takhle vypadám každý rok v červnu.

Berete sobotní večer jako hezkou tečku za sezónou?

Člověk by moc neměl žít minulostí, ale odnesl jsem si z letošní sezóny zážitky, na které nikdy nezapomenu. Zejména na květnovém šampionátu v Německu, kde se potvrdilo, že lidi spolu dokážou víc než výrazný jedinec. Proto jsme tam dokázali porazit silnější mužstva, než jsme byli my.

Dalo to i zapomenout na únorové olympijské zklamání?

Já myslím, že i ve Vancouveru měl národní tým velkou sílu, bohužel se nám ji nepodařilo nějakým způsobem přenést v pravou chvíli na led. Nic bych v té sezóně nezměnil. Jsem ale moc rád, že její vyvrcholení přišlo na ledě právě po finále mistrovství světa, Zlatá hokejka už je jen takový bonus.

Má pro vás nějaký zvláštní význam, že jste ji získal ve městě, kde jste se narodil a přes léto tu i žijete?

Mám radost, že na vyhlášení mohli přijít moji nejbližší, vedle spoluhráčů patří můj obrovský dík i rodině. Ve Varech mi zůstala pořád spousta kamarádů, které mám teď zase šanci potkat.

Čeká vás teď ještě nějaká dovolená?

Od mistrovství světa jsem nic nedělal, jen lenošil a užíval si rodinnou pohodu. Když se teď ale vzbudím, mám takový pocit, že je nejvyšší čas zase na sobě pracovat a začít trénovat.

Kdy se tedy vydáte zpátky za oceán?

Zatím se budu v Česku připravovat individuálně, už 4. srpna letím ale na Floridu a chtěl bych tam jít co nejdřív na led. Udělal jsem to takhle loni a cítil jsem se potom líp. Z letní přípravy na suchu zrovna moc nadšený nejsem. Radši budu na ledě, než abych někde běhal a skákal.

Troufnete si nyní i na ceny v NHL?

Hokej je týmový sport a individuální ocenění určitě není na žebříčku mých priorit, ale uznání vždycky potěší. Meta, ke které se upíná každý hokejista hrající v zámoří, je Stanley Cup. Chtěl bych ho jednou zvednout nad hlavu, dopředu si to ale bohužel naplánovat nemůžu. Mám poslední rok smlouvu na Floridě, teď se tam přebudovává mužstvo, a tak uvidím, co bude dál.

Martin Kézr, Sport.cz, Právo

Zrušit


Časová osa: Ostatní

Filtr článků - Ostatní