Článek
Potom se Ptačím hnízdem spustila známá melodie Happy birthday. Narozeninové přání patřilo právě jamajskému milovníkovi reggae, ve čtvrtek slaví dvaadvacátiny. A přišel telefon od jamajského premiéra. „Prý je celá země v ulicích,“ tlumočil jeho slova rodák z Trelawny.
Na tiskové konferenci Bolt se zájmem sledoval na obrazovce záznam svého rekordního běhu. Co si říkal? „Sakra, ten kluk je rychlý. A potom jsem si všiml, že vypadám skvěle,“ bavil novináře. Když ale mluvil o tom, co pro něj rekord na dvoustovce znamená, zvážněl. „Snil jsem o něm dlouho, znamená pro mě mnohem víc než ten na stovce,“ překvapil.
Být majitelem světového rekordu na stovce je obecně považováno za prestižnější záležitost. Ne tak pro Bolta. „Tahle trať je moje láska od patnácti,“ vysvětluje. V tomto věku se stal nejmladším juniorským mistrem světa, nyní mu patří na této distanci historické maximum mládežnické, juniorské i seniorské.
A jak vypadá den nového světového rekordmana? „Vstal jsem ve dvanáct, dal jsem si kuřecí nugety, pak jsem šel na stadión, dal jsem si další nugety, ale před závodem už mi je trenér nechtěl dovolit,“ usmíval se svěřenec Glena Millse v narážce na svůj milovaný pokrm.
Rozlučka přišla hodně rychle
Už bývalý rekordman Michael Johnson měl ve středu v Pekingu tiskovou konferenci. Nevypadalo to, že by tušil, co se večer může stát. „Myslím, že Bolt ještě nemá dostatek rychlostní vytrvalosti. Ale až ji dožene, můžu se rozloučit se svým rekordem,“ říkal.
A bát se měl i o svůj druhý rekord, Bolt má skvělé dispozice i na čtvrtku. „Ale nebudu o tom mluvit, trenér by chtěl, abych ji běhal,“ vtipkoval. „Ale když se k ní upnu, může se to povést.“
