Článek
Většina fotbalových týmů se slavnostního zahájení her nemohla zúčastnit a jen hrstka z nich si může užívat pobyt v olympijské vesnici. Pro ostatní je to jen další, navíc věkovou hranicí omezený turnaj a fotbal je v mnoha ohledech popelkou olympijských her.
Aby se vyhnula konkurování fotbalovému mistrovství světa, omezila mezinárodní federace FIFA věk hráčů na olympijském turnaji 23 lety s tím, že tuto věkovou hranici mohou překročit jen tři fotbalisté v každém týmu.
Většina zápasů se hraje po stadionech roztroušených daleko od Pekingu - ve městech Tchien-ťin, Čchin-chuang-tao, Šen-jang a Šanghaj. Z hrstky těch, které se odehrají v Pekingu, se jen finále uskuteční na stadionu Ptačí hnízdo - a fakt, že výkop finále bude v poledne v době, kdy hrozí typické čínské letní dusno, naznačuje, že priority organizátorů jsou jinde než u fotbalu.
"Olympijskou atmosféru opravdu neprožíváme," říká italský fotbalista Riccardo Montolivo. Jeho tým má základnu ve městě Čchin-chuang-tao, kde hlavní dominantou jsou tyčící se bloky budov a kouřící komíny.
Obhájci titulu z Argentiny odehráli první dva zápasy v Šanghaji, poté se přesunuli do Pekingu. A rozdíl je okamžitě znát, říká útočník Sergio Agüero. "Tady je to nádherné," svěřil se novinářům v olympijské vesnici. "Když jsme byli v Šanghaji, bylo to jako hrát jakýkoli turnaj do dvaceti let, protože tam byl jenom fotbal. Tady je to opravdová olympiáda."
