Hlavní obsah

Klidně si i nohu urvu, slibuje před olympiádou výškař Bába

Zdeněk PavlisSport.cz

Jen polehává, poflakuje se, do ničeho se nehrne. Olympijská sportoviště českého výškaře Jaroslava Bábu nelákají, výlet do proslulého Zakázaného města či k dalším pekingským pamětihodnostem už teprve ne. „Ležím a čekám na formu, protože natrénováno mám,“ přiznával pro Sport.cz obhájce bronzu z poslední olympiády v Aténách, jenž je jednou z medailových nadějí české olympijské výpravy i v Pekingu.

Foto: PRÁVO/Michaela Říhová

Jaroslav Bába

Článek

To se dá na formu opravdu čekat? Skutečně za člověkem přijde, když se jenom poflakuje a polehává?

Samozřejmě že si půjdu také zatrénovat, ale pouze lehce, abych doladil formu. Odpočinek a  polehávání je teď hlavní náplní mých pekingských dnů.

Trochu nuda, nezdá se vám?

Proč? Dřel jsem celý rok, na závody jsem chodil z plného tréninku, protože jsem se nemusel honit za limitem, takže teď doufám, že jsme s trenérem načasovali přípravu správně a že mě vrcholná forma navštíví v pravý čas. Bude to zapotřebí, protože medaile budou v Pekingu viset dost vysoko.

Vy jste ale v letošní sezóně zase až tak vysoko neskákal, takže na rozdíl od předchozí olympiády se k favoritům rozhodně neřadíte.

To mně jen vyhovuje. Před čtyřmi lety jsme všichni tři čeští výškaři - já, Ton i Janků - před olympiádou skočili 233 centimetrů, takže jsme v tabulkách figurovali hodně nahoře a řadili nás tudíž mezi favority. Letos je mé maximum o pět centimetrů níž, takže se mnou málokdo počítá.

Takže jste před startem absolutně v klidu a medailovými spekulacemi se nevzrušujete.

To zase ne. Byl bych moc zklamaný, kdybych z kvalifikace nepostoupil. To klidně i bolavou nohu na odraze nechám, jen abych o medaili bojoval. Vždyť olympiáda je jednou za čtyři roky a já se na ni připravoval strašně dlouho.

Vy máte deset dnů před závodem bolavou nohu?

Na posledních předolympijských závodech v Londýně jsem při pokusu dostat se přes laťku ve výšce 231 centimetrů trochu blbnul a odrazil si patu. Už se to hodně zlepšilo, ale kdyby snad bylo nejhůř, prášky na bolest určitě zaberou.

Máte na to, abyste v Pekingu aténský bronz obhájil?

Doufám, ale chce to vrcholnou formu. Za 234 centimetrů by se medaile brát mohla, i když bude hodně záležet na štěstí. Já třeba v Aténách 234 centimetrů skočil a bral bronz, zatímco Američan Hamingway získal na stejné výšce stříbro a jeho krajan Nieto vyšel naprázdno.

Možná vám tehdy štěstí přinesl medvídek, kterého jste tehdy žmoulal.

Však ho mám sebou i tentokrát a až půjdu na stadión, samozřejmě si ho na batoh připnu. A plyšového psíka, kterého jsem dostal pro štěstí od mamky, s sebou také vezmu. Snad mě tolik potřebné štěstí přinesou, protože ho budu potřebovat. Za letošním suverénem Rusem Silnovem, jenž má určitě na výkon 240 centimetrů,  a neskutečným bojovníkem Švédem Holmem je totiž minimálně deset dvanáct vyrovnaných výškařů, z nichž si každý může na medaili sáhnout.

Reklama