Hlavní obsah

Foukané difuzory? Zákaz přijde a bude mít na F1 velký dopad, míní expert

PRAHA

Divoké chvilky prožily týmy před víkendovou Velkou cenou Španělska vozů formule 1. Motorističtí bossové z FIA nejdříve omezili využití „foukaných difuzorů“, které pomáhají ke zvýšení přítlaku na zadní nápravu, později cuknula a změnu pravidel odložila. Co vlastně „foukané difuzory“ jsou a co formulím přinášejí, o tom se pro Sport.cz rozepsal expert Tomáš Richtr, který závody F1 komentuje na televizi Nova.

Foto: Ferrari, Reuters

Týmy budou mít po zákazu plné ruce práce... Ilustrační foto

Článek

Aerodynamika je synonymem pro formuli 1. Jak auto jede, proudí kolem něj vzduch a šikovné tvarování křídel a jiných dílů auta tvoří přítlak, který monopost tlačí k zemi. Má to z 90 % vliv na celkový výkon auta na závodní dráze. To ale není všechno: vzduch proudí také pod autem. Pravda, ve velmi úzkém prostoru – mezi povrchem vozovky a podlahou auta je jen několik milimetrů. V zadní části auta se nachází takzvaný difuzor. Do prostoru difuzoru proudí vzduch zpod auta. A jelikož je tam prostoru více než pod autem, vzduch se při velké rychlosti rychlé rozpíná. Tím vytváří podtlak, který auto tlačí k zemi nikoli nepodobně jako klasická přísavka. To umožní jezdci projíždět zatáčky rychleji a získat třeba několik desetin sekundy na kolo víc oproti soupeřům.

V loňském roce přišly týmy se zlepšením. Inženýři se nespokojili pouze s okolním vzduchem. Vymysleli, že do prostoru difuzoru budou pouštět také výfukové plyny. To by šlo ztuha nebýt změn v pravidlech, které jednak difuzory trochu zjednodušily, takže v nich vzduch neexpanduje tak jako dříve, a posunuly je více dozadu. Je tak daleko jednoduší výfukové potrubí nasměrovat přes části karoserie do difuzorů směrem dolů, spíše než nahoru, jak bylo zvykem. Díky směsi z výfukového potrubí v difuzoru velikost podtlaku roste, a tím také přítlak auta.

Zní to jednoduše, ale není to snadné. Problémy jsou dva: výfukové plyny mají teplotu přes 1000 stupňů Celsia. A výstupy z výfukového potrubí nejsou konstantní – například téměř ustanou při průjezdu zatáčkou takříkajíc „na neutrál“, to když pilot vůbec nevyužívá pedálu akcelerátoru, neboť je plně zaměstnán brzdou. Nezdá se to, ale taková změna dokáže vůz formule 1 při 250 km/h pěkně rozhodit! Bylo by skvělé, kdyby výfukové potrubí hnalo spaliny do difuzoru také v době, kdy pilot nemá sešlápnutý „plynový“ pedál, jak se stále s oblibou říká. Dosáhnout toho nakonec nebylo tak těžké…

Mapování motoru

Úpravou režimu motoru (takzvaného mapování), lze dosáhnout toho, že palivo je spalováno i v době, kdy pilot použitím plynového pedálu do spalovací komory nežene žádnou směs benzínu se vzduchem.

Budete-li při přenosech formule 1 pozorní, uslyšíte zejména v první polovině středně rychlých zatáček jakoby nezdravý zvuk motoru, skoro o něj budete mít strach. To je přesně moment, kdy do jeho chodu zasahuje speciální mapování, které spaluje směs mimo komoru na výstupu do výfukového potrubí. Dá se tušit, že tenhle „nezdravý“ režim si žádá větší množství benzínu. Však už se také letos vyskytly případy, kdy měli někteří jezdci vůbec problém dojet do cíle, protože inženýři nepřesně odhadli požadované množství benzínu na délku závodu.

Mezinárodní automobilová federace (FIA) nyní zvažuje zákaz takového řešení. Proč? V zásadě se jí nelíbí právě ono plýtvání palivem, což je v rozporu s koncepcí „zelené formule“, tedy (pravda, v motorsportu lehce pokryteckým) vyznáváním principů ochrany životního prostředí.

Zajímavější je ale způsob, jakým se FIA ke kýženému zákazu řešení dostane: ve formuli 1 totiž nesmí být žádná aerodynamika proměnlivá. To přeloženo do praxe znamená pohyblivá. V posledních letech FIA „udělila“ výjimku elementům předního přítlačného křídla (dnes již zakázáno) a nově elementu zadního křídla, což vedlo ke vzniku aktuálně velmi diskutovaného systému DRS (drag reduction system), díky němuž je k vidění podstatně více předjížděcích manévrů.

Kontroverzní postoj FIA

FIA říká, že motor je součást auta, která proměnlivým způsobem ovlivňuje jeho aerodynamiku, byť skrze výfukové plyny. Je to hodně kontroverzní postoj, protože inženýři pracují až s tím, co motor produkuje jako odpad. Ne že by motor měl vliv na to, jak pracuje difuzor.

Je to další z řady případů, kdy FIA využitím argumentačního kotrmelce může prosadit svou. Vzpomeňte si na rok 1998, ve kterém FIA zavedla drážkové pneumatiky „z důvodu bezpečnosti“. Byly doby, kdy FIA implementovala zákazy jakékoli elektroniky, jen proto, že podle pravidel má „pilot řídit vůz sám a bez cizí pomoci“.

Zákaz takzvaných „foukaných difuzorů“ měl platit již od letošní Velké ceny Španělska, ale FIA podlehla argumentům ze strany týmů a o nějaký týden nebo měsíc zákaz odloží. Již nyní je ale jasné, že přijde. Bude to mít velký dopad na týmy, které řešení difuzorů, na které proudí výfukové plyny, mají skvěle vyladěné. A to nemluvíme o Renaultu, který neposílá výfukové plyny až na difuzory, ale již na přední části podlahy! FIA tak po nějaké době opět zasahuje do průběhu šampionátu.

Reklama

Související témata: