Hlavní obsah

Charouz v Le Mans havaroval, ale závod dokončil

Poprvé v historii startující český tým manažera Antonína Charouze ve složení Yoong, Mücke, Charouz dojel osmý. V následujícím rozhovoru popisuje Jan Charouz své pocity ze své první Le Mans a následnou havárii, ze které vyvázl bez zranění a nakonec stihl ještě závod dokončit.

Foto: BPA

Závodní vůz stáje Charouz v plamenech.

Článek

Jak jste si užil svoji první čtyřiadvacetihodinovku Le Mans?

Je to fantastický zážitek. Něco neuvěřitelného, když se třeba třístovkou řítíte nocí. Horší pocity má jezdec za tmy při dešti, protože nevíte, kde voda je a kde není. Ale jsem šťastný, že jsem tento závod mohl absolvovat, má úžasnou atmosféru.

Jednu chvíli jste jezdili na páté pozici, nakonec z toho bylo osmé místo. Jste zklamaný?

Moc ne. Samozřejmě vždycky chcete dojet co nejlépe, ale my jsme byli na čtyřiadvacetihodinovce v Le Mans jako tým poprvé. Přijeli jsme s cílem dojet a důležitá je i spousta získaných zkušeností. Škoda té smůly, protože jinak auto fungovalo perfektně a mechanici odváděli celou dobu fantastickou práci.

Přibližte vaši havárii z časných ranních hodin, která stála tým páté místo?

Přesně to neumím říct, protože nevím, jestli byl na trati štěrk, olejová skvrna nebo nějaká nečistota. Když letělo auto ven z trati, nebyl to moc dobrý pocit. Tachometr ukazoval asi 150 kilometrů v hodině a já jen čekal, kde skončím. Když auto narazilo a mně se nic nestalo, měl jsem jedinou starost - dojet do boxů. Mechanici dali auto dohromady za padesát minut, což je neskutečné.

Co vás napadlo, když vám explodovala pneumatika?

Nedobrzdil jsem v rychlosti asi 250 kilometrů v hodině a prolétl štěrkovou zónou. Po návratu na trať pneumatika bouchla. Dojel jsem do boxů, jenže zbytky utržené gumy rozbily kryt kola a poškodily zadní křídlo. Auto dostalo vibrace, ale dalo se s ním jezdit rychle. Neměli jsme žádné jiné vážnější technické problémy, takže bez potíží s pneumatikami bychom skončili asi pátí absolutně.

Viděl jste požár auta při Mückeho zastávce?

Stál jsem přímo u toho, ale jet jsem měl až později. Vypadalo to v první chvíli hrozně, ale brzy se podařilo oheň zlikvidovat. Stefan se nadýchal výparů z benzínu a hasicí směsi, musel k lékaři, takže jsem si nasadil helmu, rukavice, sedl do auta a vyrazil na trať.

Fyzicky to je nepochybně hodně náročný závod...

S žádným jiným se nedá srovnat. Musel jsem vydržet v autě jednu chvíli čtyři hodiny. Měl jsem toho opravdu dost, ještě nikdy jsem tak dlouho nezávodil. Ale udržuji si fyzickou kondici, takže jsem to zvládl.

Je hodně těžké probudit se a jít za volant?

Hrozné. V noci jsem spal nějaké tři hodinky, ale on to není nějak dobrý spánek. Sednout si potom za volant a závodit rozhodně není to, po čem byste zrovna toužil.

Reklama