Rubriky:

Atletika

Světová atletická špička se sjíždí do Paříže

19. srpna 2003 11:09 - PRAHA

V sobotu se na pařížském stadiónu Stade de France podeváté rozhoří boje o atletické světové medaile. Devítidenní klání tak bude po olympijských hrách a mistrovství světa ve fotbalu třetí nejvýznamnější sportovní akcí ve francouzské metropoli.

 

koláž Novinky

Šampionát pod odkrytým nebem se po posledním MS, které se konalo předloni v Edmontonu, vrací po čtyřech letech do Evropy. Souboj o pozici atletické supervelmoci vyzněl v Kanadě o něco lépe pro Američany, kteří vybojovali devět zlatých, pět stříbrných a pět bronzových medailí. Rusko sice získalo rovněž devatenáct cenných kovů, ale titulů bylo "pouze" šest. Nejvýraznější postavou šampionátu se stala americká sprinterka Marion Jonesová se dvěma zlatými a jednou stříbrnou medailí.

Do historie mistrovství světa se čtvrtým triumfem v řadě výrazně zapsal kubánský dálkař Ivan Pedroso, Němec Lars Riedel se z vítězství v disku radoval dokonce popáté. Americká sprinterka a překážkářka Gail Deversová zase rozšířila svou sbírku cenných kovů na pět zlatých a tři stříbrné.

Dvořák se Železným trojnásobnými obhájci

Dvaadvacetičlenná česká výprava obsadila v medailovém hodnocení národů desátou příčku. Zlatými medailemi se o to zasloužili desetibojař Tomáš Dvořák a oštěpař Jan Železný. Oba doplnili do své sbírky už třetí mistrovské tituly. Potřetí za sebou se tak čeští atleti z MS vraceli se dvěma prvními místy.

Československé maximum ze světové premiéry v Helsinkách 1983, čítající čtyři zlaté, tři stříbrné a dvě bronzové medaile, zůstává pro české atlety nedostižnou metou. Běžkyně Jarmila Kratochvílová se navíc triumfem na tratích 400 a 800 metrů zařadila mezi největší osobnosti prvního šampionátu.

Bilancí dvou zlatých a jedné stříbrné se mohl pochlubit i americký sprinter Calvin Smith, jeho krajan a kolega Carl Lewis získal dokonce tři tituly. Nejúspěšnější závodnicí prvního MS se stala Marita Kochová z NDR, jež k vítězstvím na 200 metrů a v obou štafetách přidala ještě druhé místo na stovce.

Johnsonovo římské zlato pošpiněné dopingem

O čtyři roky později v Římě zastínil Lewise Kanaďan Ben Johnson, který titul nejrychlejšího muže planety vyšperkoval i fantastickým světovým rekordem 9,83. O rok později byl ale dodatečně diskvalifikován pro doping a zlato tak připadlo Lewisovi, opět nejlepšímu v dálce a ve sprinterské štafetě.

Spolu s ním se hvězdami 2. MS staly Američanka Jackie Joynerová-Kerseeová, která obhájila tituly v dálce i sedmiboji, a Bulharka Stefka Kostadinovová, vítězka skoku do výšky výkonem 209 centimetrů, což je dodnes platný světový rekord.

V roce 1991 v Tokiu znovu zářil Lewis, ačkoli zlato v dálce mu nejdelším skokem v historii 895 cm vyfoukl krajan Mike Powell. Třicetiletá legenda světové atletiky však do své bohaté sbírky přidala další dvě zlata a navíc světový rekord na stovce. Mezi ženami zářila německá sprinterka Katrin Krabbeová, dvakrát zlatá a dvakrát bronzová.

Lewisových osm titulů překonal až fenomenální Američan Michael Johnson, jenž si v Tokiu připsal premiérový titul v běhu na 200 metrů. Když se o osm let později v Seville s mistrovstvím světa loučil, měl na kontě dalších osm zlatých medailí.

Bubka šestkrát neporažený

Mezitím se interval pořádání MS zkrátil na polovinu, a tak se čtvrtý šampionát konal již v roce 1993 ve Stuttgartu, kde se pětkrát měnily rekordní světové tabulky. Čtyři medaile si z Německa odvezla americká sprinterka Gwen Torrenceová. O další dva roky později v Göteborgu vstoupil do historie britský trojskokan Jonathan Edwards, jenž jako první zdolal bájnou hranici 18 metrů.

V roce 1997 v Aténách dokončil famózní sérii ukrajinský tyčkař Sergej Bubka, když ani pošesté za sebou nenašel v soutěži přemožitele. Jamajská sprinterka Merlene Otteyová zase pošesté v řadě nezůstala bez medaile - od prvního MS v Helsinkách jich vybojovala celkem čtrnáct včetně tří nejcennějších.

Největší hvězdou MS v Seville 1999 se stal Američan Maurice Greene, který k prvenstvím v bězích na 100 i 200 metrů přidal i zlato ve sprinterské štafetě. Nejhodnotnějším výkonem se blýskl Michael Johnson, jenž překonal 21 let starý čtvrtkařský rekord svého krajana a trojnásobného mistra světa Harryho "Butche" Reynoldse.

ČTK

Zrušit