Článek
Co vás vedlo k této volbě?
S trenérem (Josef Vedra – pozn. red.) jsme se dohodli, že bych ji zkusil. Stejně jsme s touto halovou sezónou moc nepočítali, tak když šéftrenér říkal, že tady ta možnost je, Evropská atletická asociace navíc nevyžaduje limity, tak to bylo jen na nás. A rozhodli jsme se pro patnáctistovku. I trénink k ní směřoval, jen nebyla možnost ji někde běžet.
Takže moc nemáte představu, jak na tom budete?
Příprava byla trochu opožděná, nemohl jsem zaběhnout dobrý čas, ale jinak se na ní cítím hodně dobře. Navíc tady není žádný velký favorit, tak by to mohlo dopadnout lépe než na půlce.
Na ní ale také nikdo z Evropanů výrazně nevyčnívá…
To je pravda, na druhou stranu tam má devět lidí čas pod 1:47, takoví jsme byli vloni v Evropě dva. Na půlce navíc záleží hodně na pozici a na štěstí. I pokud na tom je člověk dobře, tak může dopadnout špatně, když ho zavřou. Patnáctistovka je spravedlivější, tam je finiš delší, třeba 500 metrů, takže kdo na to nemá, nestíhá. To by mohlo hrát pro mě, já rychlostní předpoklady mám, tak je snad využiju. Na půlce není nikdo, koho bych nemohl porazit, ale na patnáctistovce také ne.
Podobné dilema už jste měl vloni před mistrovstvím Evropy v Barceloně.
Je to tak. Teď jsem zvolil delší trať, a když se nepodaří, budu vědět, že moje je osmistovka. A když se to podaří? Tak nevím, co budu dělat. (úsměv) Ale myslím, že mám něco navíc oproti ostatním mílařům, jsem rychlejší a z půlky otrkanější. Což ale neznamená, že bych nemohl skončit hned v rozběhu…
Zmínil jste, že příprava byla opožděná, jaký zdravotní problém vás trápil?
Měl jsem zánět obalu Achillovy šlachy, měsíc jsem v podstatě neběhal. Ale už je to pořádku, musím zaklepat, nemám s tím žádné problémy.
Přesto, hrálo ve vašem rozhodování roli i to, že na patnáctistovce se z rozběhu postupuje rovnou do finále a odpadají semifinále?
To také, nebudu muset tolik závodit. Ale zase bude těžší postoupit.
