Článek
Ještě vás trápí?
Odzávodila jsem s ní mistrovství republiky i mítink ve Stockholmu, den ode dne je to lepší.
Jak jste se vlastně zranila?
Když jsem šla přeskoky přes překážky, ta poslední nebyla moc vysoko, ale já ji podcenila a spadla jsem z výšky na zadek. Už jsem tam nestihla dát ruce ani nohy, takže to byla rána přímo na kostrč.
A ta vás pořád bolí?
Spíš mi z toho tuhly zadní stehenní svaly, ztratila jsem ten svůj krok, běžela jsem jako normální holka. Už aspoň vím, jaké to je, když mi to neběhá. Nejvíc to vadilo při startu, nemohla jsem rozeběhnout první čtyři kroky, ale ve Stockholmu už to šlo.
V Paříži vás čekají i s 18 startujícími na rozdíl třeba od překážkářů tři běhy.
Bylo by lepší, kdyby byly jen dva, čím méně běhů, tím lépe pro všechny. Jít rozběh, aby vypadlo šest lidí, mi přijde zbytečné. Ale co se dá dělat, nastoupit musíme.
Na startu jsou jen dvě Rusky Krasnomovecová a Zadorinová, vítáte, že tentokrát nehrozí ruský vítězný triple jako v létě v Barceloně?
Určitě mě to potěšilo, na tyhle dvě si navíc docela věřím. Jsou porazitelné, dokázala jsem to i v Moskvě, i když si pak vylepšily osobní rekord o vteřinu. Ale Zadorinová je mladá, v Moskvě mi přišla docela nervózní, nebojím se jich.
Další soupeřka přímo z vaší skupiny vypadla už před šampionátem, když si Zuzana Hejnová vybrala pětiboj. Radila jste jí to také?
Neptala se mě. (úsměv) Po tom, kolik lidí se odhlásilo, by měla šanci i na čtvrtce. Ale beru to tak, že mi odpadla soupeřka, i když jsme z jedné skupiny, je to individuální sport.
Letos jste nejlépe běžela 52,21, takový čas bude stačit na finále?
To by měl. Když poběžím pod 53, měla bych být v elitní šestce.
Medaili máte v hlavě?
Potěšila by, ale bude to těžké. Čtvrtka v hale je kontaktní sport, poběží se rychle.
Ale vám používání loktů nedělá problémy…
Natrénovala jsem si to v té Moskvě. Já se nenechám, už vloni v Dauhá bylo vidět, že si místo umím udělat. (úsměv)
