Rubriky:

Atletika

Šebrle pomáhá s přípravou parťákovi. Ale pro trenéřinu zatím nejsem rozhodnutý, tvrdí

26. ledna 2012 16:40

Za svou téměř dvacetiletou kariéru nasbíral Roman Šebrle kvantum zkušeností, které z knížek nevyčtete. Teď se světový rekordman v desetiboji pozvolna začíná dělit o své atletické poznání s nastupující generací. Na tréninkový kemp do Spojených států amerických s sebou vzal i čtyřiadvacetiletého Františka Staňka.

 

Petr Horník, Právo

Je to první krok k budoucí roli trenéra?

Spíš jsem hledal zkraje sezóny parťáka do Tater a volba padla na něj. Jevil se jako rváč, ale má velké rezervy. Tak jsem ho vzal do Ameriky a napsal mu trénink.

Kdyby projevil zájem, ujal byste se ho jako kouč?

Bylo by to těžké, protože pro trenérskou kariéru ještě nejsem rozhodnutý. Bylo to těžké i teď, když jsem odjel do Afriky a on zůstal tady. Nevidíš, jak je unavený, těžko se komunikuje…

Máte trenérskou kariéru ve svých plánech?

Zatím ne.

O víkendu se potkáte ve Stromovce při mezistátním utkání, v jaké formě se po přípravě v USA a Jižní Africe cítíte?

Před třemi dny jsme se vrátili, takže jsem ještě unavený. Jsem spíš zvědavý, co jsem schopen předvést, ale vzhledem k únavě myslím, že to bude lepší až na mistrovství republiky za čtrnáct dnů.

Tam byste se chtěl nominovat na halové mistrovství světa do Istabulu?

Prioritou je pro mě olympiáda v Londýně, ale přiznám se, že nevím, jak chci, aby to dopadlo s nominací do Istanbulu. Rád bych si na mistrovství světa zazávodil, na druhou stranu kdybych se tam nedostal, mohl bych jít týden po mistrovství desetiboj v Jihoafrické republice. A věřím, že když zůstanu zdravý, udělám tam limit na olympijské hry a mistrovství Evropy a nebudu se za ním muset honit v letní sezóně.

Zmínil jste zdraví, teď drží?

Teď jsem stoprocentně zdravý, nic mě netahá, nebolí.

Bude tato halová sezóna vaší poslední?

Tu další halovou sezónu ještě půjdu stoprocentně. A venkovní mistrovství světa za rok? Uvidíme, to je daleko.

Klidně byste tedy ještě ještě jedno podzimní tréninkové martýrium absolvoval?

Jo, mě to baví. To je základ. Kdyby mě to nebavilo, nenajdu motivaci. Ty výkony jsou tam pořád, trénink se o moc neliší od toho, co byl před pěti lety. Liší se závody. Člověka jen trochu něco potahá a hned je tam problém. Já měl zranění i před deseti lety, ale zatímco tehdy mě limitovalo tak, že jsem neudělal 8800, ale 8650, tak teď když mám zranění, neudělám 8400, ale mám co dělat s 8000.

Přesto je raritou, že se ještě v 37 letech držíte na takové úrovni…

Devětadevadesát procent vícebojařů už v 35 dávno nezávodila, takže už bych měl být v důchodu. Ale tím, že jsem jako jediný udělal přes 9000 bodů, jsem svým způsobem exot. A zřejmě to exotství se ukazuje i tím, že jsem schopný závodit i v tolika letech…. Ale biologicky je dané, že do třiceti jsou ta nejlepší léta, pak to zákonitě musí jít dolů.

Michal Osoba, Právo

Zrušit


Časová osa: Atletika

Filtr článků - Atletika