Článek
Poslední tréninky se obešly bez problémů?
Vše je v pořádku, žádný problém, mělo by to být všechno dobré…Mám druhý běh, osmou dráhu, ale na rozběh mi to je jedno, poběžím stejně na sebe. A budu se snažit pošetřit co nejvíc sil.
Jak jste zatím od čtvrtečního příletu stihla nasát atmosféru mistrovství světa?
Abych pravdu řekla, tak zatím na mě ještě úplně nedýchla. Ale myslím, že až se zapojím do bojů, tak to určitě pocítím.
Už jste byla na hlavním stadiónu v Lužnikách?
Zatím jsem každý den trénovala, jen v neděli mám volno, tak jsem se dopoledne šla podívat na Pavla Masláka, abych si to trochu okoukla. Stadión je hezký, škoda, že tam není moc lidí a není tam taková atmosféra, jaká by měla být. Lístky prý taky nebyly úplně drahý, tak to možná místní lidi úplně nezajímá, což je škoda. Snad bude více lidí chodit večer.
Moskvu jste si stihla projít?
Byla jsem se projít na Rudém náměstí, líbilo se mi tam. Chrám Vasila Blaženého je hrozně hezký, jak z pohádky. Vše je tu monumentální, že člověk až přemýšlí, jestli je to vůbec potřeba. Škoda, že je zavřené mauzoleum. Uvnitř v chrámu jsem taky nebyla, ale chci se tam podívat s Honzou, i když na nějaké velké výlety čas mít nebudu. Od pondělí to pro mě začne a pak vlastně každý den.
Už jste si pořídila něco typicky ruského?
Zatím ne, ale plánuju to, například matrjošku si určitě koupím.
V komplexu Lužniki stojí majestátní socha Vladimira Iljiče Lenina, tu jste si prohlédla?
Určitě, to jsou takové klasiky, které by člověk měl vidět. Fotila jsem se i u medvídka Míši, ale nevěděla jsem, že to byl maskot olympiády v roce 1980, to mi řekl až trenér Luděk Svoboda. Já tehdy ještě ani nebyla na světě.
S organizací šampionátu máte dobré zkušenosti?
Zatím vše funguje, jak má. Autobusy jezdí včas, hotel je skvělý, jídlo dobré. Je tu dost kontrol, ale ty jsou potřeba.
Před odletem jste pilovala azbuku, už jste znalosti ruštiny stihla využít?
Když na mě někdo mluví rusky, tak nerozumím, anglicky zase nerozumí většinou oni. Já toho říct rusky moc neumím, ale jsem ráda, že jsem se tu azbuku naučila. Aspoň jsem si přečetla název stanice v metru, což není úplně od věci, jinak nevím, jak bych se někam dostala. A když Rusům řeknete v jejich řeči „děkuji“ nebo „nashledanou“, tak jsou spokojení, většinou to nečekají.
