Hlavní obsah

Forma tam je, oddechl si Veselý a spěchal s kolenem do ledu

Moskva

Dlouhatánský pokus někam za 87 metrů, ale s přešlapem. Druhý hod na 81,51 m necelý metr pod kvalifikační limit a třetí pokus vynechaný s ohledem na bolavé koleno. Taková byla cesta do finále mistrovství světa oštěpařské jedničky letošní sezóny Vítězslava Veselého.

Foto: Aleš Gräf

Vítězslav Veselý měl bolavé koleno řádně zatejpované.

Článek
Fotogalerie

Vzhledem ke stavu vašeho kolena jste asi hodně litoval přešlapu v prvním pokusu.

Pro koleno by určitě bylo lepší, kdybych ho pošetřil, škoda. Jak jsem trochu nevěděl, na čem jsem, běžel jsem pomaleji a myslel jsem, že tam je dost prostoru. Nebylo.

Nebylo trochu rizikem neabsolvovat třetí hod?

Trochu ano, ale doufal jsem, že mě osm lidí v další skupině nepřehodí. Ve třetí sérii házeli přede mnou tři oštěpaři, čekal jsem, jestli se někdo z nich dostane přede mě, pak bych házel. Ale nikomu se to nepovedlo, až pak Andreasi Thorkildsenovi. Kdyby to nevyšlo, tak by to byl průšvih.

Nakonec jste skončil celkově pátý, ale byly to nervy u druhé skupiny?

Byla slabší, to mi dávalo naději. Na 95 procent jsem si byl jistý. Snad se ten risk vyplatí ve finále, kde aspoň jeden hod trefím jako ten první kvalifikační.

První dlouhý pokus vám ale mohl dodat jistotu, že formu máte.

Je to tak. Možná to něčemu prospělo, jsem vyladěnější. Už při rozcvičování jsem cítil, že to není špatné. I druhý pokus jsem zadrobil a na tu techniku to bylo docela daleko. Forma tam je.

Koleno drží?

Mám v sobě prášek. Malinko tam něco pociťuju, ale bude to dobrý. Uvidíme večer, po námaze natéká. Teď ji potřebuju co nejrychleji zaledovat.

Co s ním pak stihnete provést do finále?

To zaledování udělá nejvíc. Pak si dám koleno nahoru, aby nenateklo, a nebudu moc chodit. Přečtu si knížku, večer se podívám na Zuzku a dobře se vyspím. Snad se mi to teď podaří, když jsem byl před kvalifikací hodně nervózní a blbě se mi spalo. I v sektoru jsem to hodně prožíval, zatmívalo se mi před očima, jak jsem nevěděl, na čem jsem. Závodil jsem po dlouhé době, a jak nejsem vyzávoděný, mávalo to se mnou. Snad to bude ve finále lepší.

Před šampionátem jste říkal, jak vás těší, že mezi kvalifikací a finále je jen den volna, ne dva jako v Londýně. Teď by možná přišly vhod…

To je paradox, kvůli kolenu by určitě bodly. Ale člověk si nevybere.

V čem vás koleno nejvíc omezuje?

Noha je slabší, ale trenér říkal, že sice stehna tak nabitá nemám, ale jede mi kotník. Ten mě zachraňuje, mondo tu má rychlou odezvu a kotník na něj reaguje dobře. Snad to vydrží do finále. Jen si nejsem tak jistý v kramflecích, jeden rozběh je tak, druhý jinak.

Po jak dlouhé době jste házel?

Teď v neděli jsem si zkusil šest hodů, to bylo skoro po dvou týdnech…

Reklama

Související témata: