Článek
"Helsinky budou v televizi," pokrčil rameny. Na žádný další maratón se budějovický atlet nechystá, přednost dostanou další disciplíny univerzálního vytrvalce - běh na deset kilometrů na dráze, závody do vrchu, horský běh a ultramaratón.
Bláha je klasickým příkladem hobby běžce. To, co vydělá, ihned investuje do přípravy. "Je to trochu jako ruleta. Buď se mi investice vrátí, nebo ne," říká smířlivě. Je zaměstnán jako operátor ve stavební firmě. "Maratón se běžel od devíti hodin, takže jsem trénoval vždy ráno, až pak jsem chodil do práce," popsal.
Ve svých osmnácti letech přišel do Prahy na vojnu a stal se profesionálním sportovcem. Od roku 1992 ale kombinuje běhání s prací. Teď chce navíc ještě přidat studium Fakulty tělesné výchovy a sportu.
Teoretické poznatky se snaží využívat i při běhu. Na závody si lepí přes nos speciální náplast, kterou zpopularizovali fotbalisté. "Vážně mi to pomáhá, lépe se v tom dýchá," odmítl, že by se jednalo jen o psychickou výhodu. Nicméně služeb psycholožky také využívá. "Chodím za ní každý týden. Odběhnout to sice musím vždycky sám, ale efekt ty konzultace určitě mají," byl přesvědčen.
Zrovna včera na tom nebyl psychicky dobře hned v úvodu maratónu, když ho na dvanáctém kilometru chytla křeč. "Nohy mě neposlouchaly," popisoval Bláha. Z krize se dostal až na občerstvovací stanice. "Předtím jsem pil jen vodu, až pak jsem si dal iontový nápoj, který mě zachránil," oddechl si. "Fyzicky se ale budu sbírat tak čtrnáct dní."
