Rubriky:

Atletika

Snad budou lidi tolerantní, až jim budu strkat oštěp mezi hlavy, usmívá se Veselý

1. srpna 2014 20:26 - Nymburk

Nohu si na trénink ještě oblepuje tejpem, ale zdraví už pro oštěpaře Vítězslava Veselého není téma. „Jsem zdravej jako řípa,“ hlásí s úsměvem úřadující mistr světa, jemuž přesně před rokem začaly vleklé potíže s kolenem.

 

Vlastimil Vacek, Právo

Před loňským mistrovstvím světa jste trénink musel přizpůsobovat zdraví. Teď ne?

Nějaké kompromisy tam jsou, ale ty budou do konce života. Trénuju bez omezení, klasické tréninkové bolístky občas pocítím, ale nic, co by mi bránilo se dostat do dobré formy.

I proto jste ke startům v Diamantové lize přibral mítink ve švédském Karlstadu?

Byl tam nevyužitý čas, nemělo smysl zahajovat závěrečnou přípravu před mistrovstvím Evropy tak brzo a já cítil, že můžu hodit daleko. Moc se to nepotvrdilo, je tam pořád taková nejistota v každém závodě, vždycky je to boj nanovo, znovu řeším, jak házet. Trochu to přisuzuju tréninkovému manku, které jsem v zimě nabral kvůli zranění. Ve Švédsku byl navíc dost krátký rozběh, což mě vyvedlo z míry a znásobovalo to chyby v technice.

To ale byl dobrý test před evropským šampionátem. I v Curychu je rozběh krátký.

Proto si teď o víkendu na mistrovství republiky v Ostravě naměřím rozběh, jaký bude v Curychu, abych si to otestoval. Termín domácího šampionátu je malinko nevhodný, nemá smysl se tam před Evropou rozbít, ale aspoň to chci využít jako test.

Jak velkým problémem pro vás je krátký rozběh?

Docela značný, peru se s tím několik let. Mám ho změřený od jednoho Čecha, který v Curychu pracuje, a teď se musím přizpůsobit. Ideální to nebude, ale s tím nic nenadělám. V Curychu jsou pro mě dva nejdůležitější závody sezóny, kde se rozhodne o všem. Nejdřív mistrovství Evropy, kde se bude bojovat i o Kontinentální pohár, a pak finále Diamantové ligy, kde se téměř jistě rozhodne o celkovém vítězi.

Na některých stadiónech jdou posunout reklamní mantinely a získat tím víc místa.

V Curychu jsou napevno. Takže asi budu konec oštěpu strkat lidem mezi hlavy, snad budou tolerantní. (úsměv)

Jaké máte se závody v Curychu zkušenosti?

Závodil jsem tam jednou na Weltklasse před dvěma lety a to mi právě rozběh dělal problém. Bojoval jsem o vítězství v Diamantové lize s Ukrajincem Pjatnicou a nějak tam ukvedlal 80 metrů. Zachránili mě Finové Ruuskanen s Pitkämäkim, že Pjatnicu porazili.

O kolik je prostor pro rozběh na stadiónu Letzigrund kratší?

Asi o tři až čtyři metry. Je tam minimální vzdálenost 33 metrů, já využívám maximální 36, někdy i víc, když to jde. Ale je pravda, že v Ostravě je rozběh také o něco kratší a přitom jsem tam letos při Zlaté tretře zvládl jeden ze svých životních závodů.

Co si z Tretry, kde jste třikrát hodil za 87 metrů, můžete směrem k Curychu odnést?

Asi že to ve mně je a dá se házet daleko, jen to člověk musí ze sebe vydolovat. První závod po Ostravě byl v Paříži a tam to nebylo ono. Ale věřím, že teď při trénincích v Nymburce jsem ten potřebný detail odhalil a vím, jak hod správně provést. Druhá věc je, že přijde závodní stres a to se pak tělo také chová trochu jinak.

Na druhou stranu evropský titul už máte z Helsinek. Jste klidnější než třeba vloni?

Trochu ano, celkově jsem klidnější, celou sezónu mám problém se nahecovat na závody. Možná to trochu souvisí s loňským titulem, ale i s těmi trablemi s kolenem. Beru to víc s nadhledem, když si uvědomím, že jsem letos nemusel vůbec závodit.

Michal Osoba, Právo

Zrušit


Časová osa: Atletika

Filtr článků - Atletika