Rubriky:

Atletika

Takhle hezky jsem si to určitě nepředstavovala, žasne Drahotová po sezóně snů

14. srpna 2014 12:43 - Curych

Úchvatný příběh Anežky Drahotové, devatenáctileté dívky s úžasnou výdrží, pokračoval i na atletickém mistrovství Evropy. Tři týdny po zisku zlata na juniorském mistrovství světa v Eugene dosáhla na medaili mezi dospělými, v ulicích Curychu si došla pro chodecký bronz.

 

Tibor Alföldi, ČTK

K řadě mládežnických úspěchů jste přidala první seniorskou medaili. Jak si ji pár minut po závodě vychutnáváte?

Jsem moc spokojená, je pro mě vážně moc cenná. Byť odpadla největší favoritka (Ruska Kidrjapkinová se odhlásila kvůli otravě jídlem – pozn. red.), bylo tam hodně holek s lepšími letošními časy, než mám já. Ano, trochu mě mrzí to druhé místo, protože v jednu chvíli jsem si na něj i věřila a na sedmnáctém kilometru mi bylo pocitově dobře. Ale pak mi začalo docházet. Nejtěžší byl poslední kilometr. Takže jsem ráda i za to třetí místo, protože být závod o kilometr delší, tak už nevím…

Také vás v cíli posadili na vozíček.

Oni to mají místní pořadatele trošičku nadsazené. Trenér mi říká, ať si po tréninku nelehám na zem, tak jsem si jen tak sedla a už mě tam nabírali. Ale nechtěla jsem mít fotky na invalidním vozíku, tak jsem se rychle zvedla. (úsměv)

Kde se rozhodovalo? Stříbrná Ukrajinka Oljanovská vás předešla pár set metrů před cílem.

Byl to pro mě moment překvapení. Ohlédla jsem se předtím do jedné výlohy a neviděla jsem ji za sebou, jenže ona šla z levé strany. Takže to pro mě pak byl takový šok. Myslela jsem si, že už je to dobré, uklidnila se, ale ona mě pak překvapila. Už jsem nedokázala zareagovat, i když jsem se na konci snažila.

Je to pro vás sezóna snů? Tři týdny po zlatu na juniorském mistrovství světa v Eugene seniorský evropský bronz…

Takhle hezky jsem si to určitě nepředstavovala. Ale může se stát cokoliv, přijít rok zranění, tak se snažím si to maximálně užít teď a bojovat o nejvyšší příčky, i když jsem byla po juniorském mistrovství světa už trochu uspokojená. Ale jsem ráda, že jsem tu potvrdila formu a práci, co jsme v zimě udělali.

Je dnešek největším dnem vaší kariéry?

Asi si cením víc zlata na juniorech. Je to zlato, ten den vás nikdo neporazil. I dneska jsem hrozně spokojená, i když jak vidím tu vteřinu od stříbra, malinko mě to mrzí. Trenér říkal, že zrychlení na konci bylo opravdu velké. Nemám ráda, když se rozhoduje na konci, nicméně takhle jsme to očekávali, nemělo cenu jít extra tempově a tahat závod.

Jako úspěšnou běžkyni a cyklistku, utvrdily vás aktuální úspěchy v tom, že chůze je pro vás to pravé?

Já myslím, že to rozhodnutí si ještě nechám.

Teď se vrhnete na cyklistický trénink? Koncem září vás čeká světový šampionát…

Nejdřív si odpočinu, protože po Eugene jsem docela unavená. Přelet trval devět hodin, ale trenér má s časovými posuny zkušenosti. Po návratu jsem se začala připravovat na tenhle závod. Teď si nejdřív odpočinu, budu podporovat kamarády na padesátce… Ale až se vrátím, určitě se na kolo těším. Příprava byla sice směřována hlavně k chůzi, ale trenéra jsem přemluvila aspoň na jeden dva tréninky na kole. Člověk si vyčistí hlavu, změní stereotypy.

Na cyklistickém šampionátu budete mít jaké cíle?

Tam si nechci dávat cíle. Nechtěla bych udělat ostudu, udělám maximum, abych jela co nejlíp, třeba pomohla Martině Sáblíkové, která bude mít největší šanci uspět. Asi pojedu i časovku a s trenérem jsme se bavili také o mistrovství světa v běhu do vrchu…

Michal Osoba (Curych), Právo

Zrušit


Časová osa: Atletika

Filtr článků - Atletika