Článek
Původně jste start na Odložilově memoriálu v plánu neměla.
Rozhodla jsem se ze dne na den z toho důvodu, že nejsem vyházená z plného rozběhu a zazávodit si na domácím stadiónu je ideální příležitost. Před cestou na Diamantovou ligu do Osla bych stejně doma absolvovala trénink, ale v něm si závodní podmínky nenasimuluju. Doufám, že doma se s technikou srovnám lépe, nezkazí se počasí a přidám metry. Konkurence bude skoro jako na Diamantové lize.
Znepokojuje vás start sezóny? V Ostravě i v Eugene jste byla pátá…
Znepokojená jsem byla v Ostravě, kde byla velká zima a asi jsem ideálně nezvolila svůj první závod sezóny, což byla chyba. Ale jinak znepokojená nejsem, to bych spíš byla, kdybych házela 70 metrů, pak bych se víc bála, jestli to vydrží do srpna. Já nemívala ideální nástupy, zažila jsem to v roce 2007, kdy jsem Obergföllovou neporazila snad v sedmnácti závodech za sebou a pak na mistrovství světa v Ósace ano. Nebo i pod Honzou Železným jsem v roce 2011 začala pomaleji a pak v Tegu hodila 71,58.
Letos jsou vaše výsledky sledovanější kvůli tomu, že jste se rozhodla připravovat sama. Nechyběla vám při závodech rada trenéra?
Možná jsem byla při rozběhu trochu blízko, což vidí trenér už v rozcvičení, já to poznám po prvním hodě, kdy už je pozdě. Ale nijak extra to nepociťuju, ukáže se až na konci sezóny. Já jsem ráda, že si tenhle model můžu zkusit a byla to asi jediná moznost. Hodně věřím, že jsem schopná se připravit dobře a jestli mi někdo nevěří? Rejpálci byli a budou vždycky.
V čem tedy teď cítíte rezervy?
Natrénováno mám hodně, věřím, že se to bude zlepšovat. Akorát musím trošku odpočívat, co se mi narodil Janeček, tak to neumím, člověk musí být pořád ve střehu.
