Článek
Jak se vám libí tradiční příjezdy na Atleta roku limuzínou?
To je příjemná věc. Vezmu známé, užijí si to oni i já, cestou jsme vypili asi dvě šampáňa...
Jindy limuzínou nejezdíte?
Opravdu ne. Letos jsem vzal nejlepšího kamaráda, kterému jsem to chtěl do poslední chvíle zatajit, ale on se to stejně nějak dozvěděl.
A šampaňské si dopřejete i jindy než při slavnostních vyhlášeních?
Hrozně málo. Nejsem na něj zvyklý, dopřeju si ho, jen když ho někdo koupí a něco oslavujeme.
Vyhlášení Sportovce roku letos ale nestihnete. Komu byste vítězství přál?
Pro mě to je Kateřina Neumannová. Dosáhla něco, po čem toužila, na titul mistryně světa v klasickém lyžování, což je strašně složité.
Vy loňské vítězství zřejmě neobhájíte, jaký pro vás tedy byl letošní rok?
Zajímavý. Nebyl jsem absolutně připravený do haly, přesto jsem vyhrál halové mistrovství Evropy. Na mistrovství světa jsem pak myslel, že jsem ve skvělé formě, ale druhý den závodu se to nepotvrdilo.
A pak přišla glukózová aféra. Jak na ni teď vzpomínáte? Už i trochu s úsměvem, nebo stále se zlobou?
Směju se tomu, protože kvůli glukóze ještě nikdy nebyla žádná kauza. Určitě je to ale zkušenost do budoucna.
Byl to pro vás horší moment než situace na jaře, kdy jste měl zánět ve střevech a dlouho jste nevěděl, co s vámi je?
V Helsinkách mi bylo asi hůř. Tam jsem věděl, že jsem nic zakázaného nevzal, a přesto jsem byl nařčen z podvodu. To jsem přemýšlel, jaká ta atletika vůbec je.
Příští rok není olympiáda ani venkovní mistrovství světa, jak vypadá vaše příprava?
Přípravu jsem začal hodně zostra, s Attilou Zsivóczkým jsme v Tatrách makali víc než kdykoliv předtím. Chystáme se na halové mistrovství světa v Moskvě, kde bych se chtěl pokusit o světový rekord v sedmiboji. Ale jednoznačně hlavním cílem je pro mě rok 2008 a olympiáda. Té podřídím příští dva roky.
Do přípravy vám zasáhne příjemná událost v podobě narození druhého potomka.
Termín je pátého února. Na tom, kdy se narodí, závisí, jestli pojedu na závody Erki Nool cup. Pro mě je tam motivace získat další sochu pro vítěze do sbírky, ale mistrovství světa je pro mě prioritou.
Už víte, co se vám narodí?
Necháme se překvapit. Povést se po klukovi holka je umění. Tak se ukáže, jestli jsem umělec, nebo jenom dělník (smích).
Co by si přál syn Štěpán?
Já myslím, že mu je to úplně jedno, stejně bude asi žárlit. Spíš ho směrujeme k tomu, že bude mít sourozence, kterého bude bránit.
Budete znovu u porodu?
Určitě. Se Štěpánem to byl emocionální zážitek a chci to zažít ještě jednou. To jsou chvíle, kdy nemyslíš na kariéru, všechno jde stranou a musíš tam být.
