Článek
Oba v poslední době už tradiční držitelé cenných kovů, díky nimž Česko skončilo na šampionátu v krátkém bazénu dvanácté v hodnocení zemí, dostali kytice a společně si připili šampaňským. "Medailí z asi nejkvalitněji obsazeného šampionátu historie si člověk musí vážit. Mám hroznou radost," řekla 26letá znakařka Hlaváčková, která má z evropského krátkého bazénu už pět zlatých.
"První dvě před třemi lety ve Valencii byly krásné, stoprocentní obhajoba o rok později v Antverpách těžká a letos cítím zadostiučinění, že se mi po dvou letech zase povedlo vyhrát," pokusila se o srovnání.
Oblíbená padesátka
Padesátka je pro ni oblíbenou disciplínou. "Věřím si na ni, jsem rozený sprinter a vím, že jí umím. Nenechala jsem se znervóznit, nekoukala po soupeřkách a v klidu se starala jen sama o sebe." K titulu přidala v Dublinu i stříbro na dvojnásobné trati, ale právě tam zjistila, kde má ještě rezervy.
"Při stovce jsem se necítila dobře, před finále jsem měla kolizi sama se sebou. V hlavě se mi honily myšlenky, že si zase málo věřím. Prostě se neumím postavit a říct: Jdu vyhrát a všichni si sedněte na zadek, protože je tady nějaká Hlaváčková. Němka Buschschulteová, která mě porazila, je v tomto směru dál."
Ostrá prověrka přípravy na OH
Vyladění formy podle ní nebylo stoprocentní, ale ani být nemělo, protože šlo jen o prověrku, byť ostrou, zda jde příprava na OH správným směrem. "S trenérem Moravcem sice pracujeme na koncentraci a dýchání, ale při velkých závodech, v napjaté atmosféře je to složitější a přicházejí potíže," uvedla česká reprezentantka, jež větší úspěchy sbírá v závodech na 50 m, v Aténách je pro ni v programu ale pouze znakařská stovka.
"Když se tam přiblížím osobnímu času z univerziády v Koreji, mohu se o finále úspěšně poprat. Nejraději ale vzpomínám na stovku na mistrovství před dvěma lety v Antverpách, kde se mi povedl evropský rekord v krátkém bazénu," říkala Hlaváčková.
O pohledu na tabuli
Květoslav Svoboda, který z Dublinu přivezl medaili ze závodů na 200 i 400 metrů volným způsobem, dál touží prohánět ty nejlepší. "Rychlý pohled na tabuli byl po dohmatu obou závodů příjemný. Stále se chci zlepšovat, dál budu bojovat s van den Hoogenbandem, Rosolinem a dalšími esy, určitě pak přijdou i vítězství."
V hledišti měl i několik věrných fanoušků z Irska. "Byl to přátelé tam žijící tety, která sice není příbuzná, ale já ji tak říkám, protože jde o nejlepší známou mojí maminky," vyprávěl. "Chtěl jsem, aby přijela i ona, ale vezmu jí až na olympiádu," slíbil si.
