Hlavní obsah

Výš už stavím jen krosový titul z Tábora, radoval se Štybar ze životního úspěchu

Den po vítězství v prestižním závodě Eneco Tour se Zdeňku Štybarovi z postele moc nechtělo. „Nemohl jsem se vzbudit, byl jsem hodně unavenej. Probral jsem se až po druhém kafi,“ přiznal s úsměvem cyklista stáje Omega Pharma-Quick Step, který prvenství považuje za jeden z největších úspěchů kariéry.

Foto: Sport.cz

Český cyklista Zdeněk Štybar

Článek

Slavil jste v neděli hodně?

Chvíli trvalo, než jsem se dostal domů. Přijeli k nám známí, otevřeli jsme si šampaňské a chvíli jsme poseděli. Ale žádné velké oslavy nebyly. Přece jen jsem toho měl docela dost.

Jak jste se cítil po těle v pondělí ráno?

No, bylo to přímo úměrné zápřahu v minulém týdnu. Musel jsem hned zajet za fyzioterapeutem, aby mě dal trochu dohromady... Vítězství mě stálo dost sil. Měl jsem dlouhou pauzu po operaci kolena a paradoxně jsem na tom možná trochu vydělal, protože jsem byl oproti ostatním klukům trochu čerstvější.

Už vás přebolelo, že jste kvůli potížím s kolenem přišel o Tour de France?

Říkám si, že všechno zlé je pro něco dobré. Smůla je pryč, teď musím být šťastný.

Kam toto prvenství mezi svými úspěchy řadíte?

Na silnici je to jasná jednička. Přece jen jde o závod nejvyšší kategorie World Tour a vítězství na něm má váhu. Dostal jsem strašnou spoustu gratulací: na mobil, přes Twitter, do mailu. Teprve se jimi prokousávám. Možná si ještě ani pořádně neuvědomuju, co jsem dokázal. Je to obrovský úspěch srovnatelný s tituly mistra světa v cyklokrosu. Výš stavím jen titul ze šampionátu v Táboře 2010, který byl první a výjimečný tou domácí atmosférou. Vítězství na Eneco Tour je hned za ním.

Na Eneco Tour nejsou žádné dlouhé těžké kopce. Je tohle typ závodů, které jste schopen vyhrávat?

Asi jo, ale kromě formy musíte mít i štěstí a podporu týmu. U mě se to během týdne sešlo všechno dohromady. A poslední den mi vyšel úplně skvěle.

Povzbudí vás tenhle triumf před Vueltou?

Určitě. Ale že bych nějak létal v oblacích, to zas ne. Chci si Vueltu užít a pojedu na ni s reálnými cíli.

A ty jsou jaké?

Pokusím se vyhrát etapu. Na celkové pořadí nemám. Je tam třináct dojezdů na kopec, což mi nebude sedět. Ale jsou tam i etapy, v nichž je reálná šance uspět. Navíc může vyjít i nějaký únik v klasické horské etapě. Vloni už jsem Vueltu jel a snad jsem nasbíral nějaké zkušenosti.

Vrchař už se z vás nestane?

Ne, nemám k tomu dispozice. Jsem smířený s tím, že na Grand Tours nebudu jezdit celkově o nejvyšší příčky. Soustředím se hlavně na klasiky. To bude vždycky moje priorita.

Reklama