Článek
Víkendové mistrovství republiky v Račicích pro vás bylo posledním soutěžním vystoupením před olympijským závodem v Aténách. Splnily starty na domácí vodě vaše očekávání?Jsem spokojen tak napůl. Povětrnostní podmínky nejsou nějak letecké, na žádný rekord to není. Pro mě je hlavně důležité, že jsem si po dlouhé době mohl zazávodit a zkusit si celý předzávodní program. Solidní čas jsem zajel jen v sobotní rozjížďce na pětistovce.
Co s vámi dělají myšlenky na podmínky, které vás mohou provázet při aténské regatě?Myslím, že to samé, co s ostatními účastníky. Všichni povídají o tom, že tam bude silný vítr a vlny. Doufám, že to třeba může být i jinak. Řecká atašé slíbila, že nám řekne jména všech bohů a že jim musíme věřit a prý to dobře dopadne (úsměv).
Neuvažoval jste o tom, že byste větru a vlnám přizpůsobil i část tréninku?Na to se speciálně připravit nedá. Jezdit dva týdny ve vlnách by znamenalo, že člověk ztratí formu. Doufám, že při dopoledních jízdách to nebude tak strašné. Podle zkušeností ze Sydney, kde jsem dvakrát dojel až osmý, se ale může stát všechno...
V čem je mezi minulou a letošní olympiádou z pohledu soutěžního kanoistického programu největší rozdíl?Oproti Sydney je lepší, že se závodí do soboty, takže v případě nepříznivých vlivů počasí a dalších okolností zůstává na dokončení regaty jednodenní rezerva.
Už se vám někdy v minulosti stalo, že jste startoval na velkém závodě, aniž jste si jeho trať dříve vyzkoušel, což je případ Atén?Ještě jsem to nezažil. Jediná šance k "osahání" aténské dráhy byla při předolympijském závodě nedlouho před loňským světovým šampionátem v USA, ale to se nedalo časově skloubit.
Proč jste si společně s trenérem a otcem Josefem Doktorem vybrali za místo závěrečné přípravy před OH chorvatský Záhřeb?Kvůli teplu. Jsme na něj zvyklí z Afriky, ale je třeba se adaptovat i na aktuální evropské prostředí. Předpokládáme, že v Záhřebu, kam odjíždíme už v úterý do apartmánu bývalého slavného závodníka Ljubeka, budou přibližně stejné teploty jako v Řecku. Přesný program předolympijské přípravy plníme už od 28. června. Teď jde hlavně o doladění.
Můžete porovnat způsob a systém přípravy před Aténami s pro vás dvojnásobně zlatou olympiádou v Atlantě 1996?V Atlantě jsme trénovali asi v 72 mil vzdáleném místě a třikrát jsme si zajeli na olympijskou dráhu a vrátili se zpátky. Záhřeb je od Atén trochu dál, ale na tamním kanále by se vzhledem k jeho obsazení veslaři trénovat nedalo. Zvolili jsme proto tuto variantu s tím, že do Atén se přesuneme přímo z Chorvatska v noci z 20. na 21. srpna. Na organizaci soustředění i přesunů lodí a materiálů se podílel i svazový sekretář Petr Mokrý.
Co říkáte faktu, že na OH budete jediným českým zástupcem v mužských kanoistických disciplínách?Nepřijde mi to divné, poněvadž jsem na to zvyklý ze seriálu Světového poháru, který většinou objíždím sám. Na tak významných akcích nemám stejně čas věnovat se ostatním reprezentačním kolegům. V tom bych problém neviděl, i když je pro českou rychlostní kanoistiku samozřejmě škoda, že tam nikdo další od nás nebude.
