Článek
„Ale už je to v pořádku,“ věří. Při karambolu mu napraskl ramenní kloub. „Kolikrát blbnu víc, teď to byla normální projížďka, ale zvrtlo se to,“ líčí vyznavač adrenalinových divočin.
„Ale teď na sebe přece jen dávám větší pozor. Na bruslích jsem od té doby nebyl,“ směřuje vše raději k odvážným letům na můstcích. A ze všeho nejdřív k větrné víkendové loterii ve finském Kuusamu, kde se po už dříve začínajících běžcích se svým startem Světového poháru tradičně přidají i další lyžařští klasici – skokani a sdruženáři.
Podle mnohých už měl být českým trumfem prohánějícím rakouské třeba i rakouské „orly“, v předešlé sezóně se z dravce změnil spíše v neškodného vrabčáka. Pryč byly doby, kdy létal těsně pod stupně, čtyřikrát dokázal v závodech prestižního seriálu skončit čtvrtý. A pořádně se čertil, že mu trojka unikala. Teď byl rád, že se vůbec vešel do týmu trenéra Jiroutka a mohl vyrazit na sever. Má co napravovat.
Kvůli tomu angažoval do týmu i psycholožku. „Když jsem přestal chodit do školy, myslel jsem, že to bude lepší. Že ze mě spadnou starosti, že budu jenom skákat. Jenže jsem si závody začal moc brát. Ale neznamená to, že se vrátím do školy,“ líčí s úsměvem jednadvacetiletý lom nický absolvent lyžařského gymnázia.
S psycholožkou spolupracuje asi měsíc a půl. „Cítím pokroky. Snad to letos bude lepší než v minulé zimě. Náznaky jsou: vyhrál jsem letní mistrovství republiky,“ doufá, že jde správnou cestou.
