Rubriky:

Lyže a snowboard

Janda: Třeba už v příští sezóně na můstku stát nebudu

18. března 2006 23:42 - PLANICA/KRANJSKA GORA

Nevídané. Historický triumf a téměř žádná radost po něm. Místo toho šokující vyjádření. Válka v českém skoku na lyžích nabírá na síle. V planickém údolí i v nedaleké Kranjske Goře, kde aktéři závěrečných dílů Světového poháru nalezli dočasné útočiště, zní tvrdá slova.

"Třeba už příští sezónu na můstku stát nebudu," oznámil suše Jakub Janda, čerstvý vítěz seriálu. Zastává se členů ze svého Jandys týmu. "Ti lidi se mnou byli a budou, a jestli oni škodí, tak já udělám to gesto a skončím," sdělil Janda. Pnutí mezi šéfy skokanského úseku a právě manažery pohybujícími se kolem Jandy v čele s Františkem Ježem sílí.

"Končím," pravil stroze Vasja Bajc, slovinský trenér, kterého přivedl šéf úseku Leoš Škoda před dvěma lety ke chřadnoucímu týmu. S přibývajícími úspěchy narůstaly spory o jejich marketingové využití. Své chce úsek, své chtějí manažeři. Obě strany se bijí v hruď: pro Jakuba Jandu děláme maximum. Když je rozhodnuto o Jandově prvenství v seriálu, opadly veškeré zábrany ve vyjadřování. Bajce lidé pohybující se kolem Jandy štvou.

"Pokud by měl v Česku působit nějaký další cizí trenér, tak takový, který nerozumí česky, protože to je síla," zaútočil Bajc. Ostře reaguje už jen na vyslovení jména Milana Jandy, otce skokana a jedné z dalších hlavních postav Jandys týmu. "To je hnus, jde mu jen o peníze a sám Jakub z toho bude mít problémy, pamatujte na to," horlil pod můstkem slovinský obr.

"Ať předloží nějaké důkazy," opáčil večer Milan Janda, při oslavě triumfu s Jandys týmem v restauraci Cvitar v bujaře žijícím centru Kranjske Gory. Bajc slavil jinde a s jinými lidmi.

"Nemusí se stát až tak moc, stačí se domluvit," nabídl řešení Janda, který se z oslavy odebral do týmového penzionu krátce po 21. hodině. V neděli hodlá skákat i poslední závod seriálu.

Následující rozhovor poskytl novinářům už v poledne po závodě, který rozhodl o tom, že v neděli při závěrečném ceremoniálu dostane křišťálový glóbus jako první český skokan v historii.

Jaké to je být vítězem SP?
Měřím pořád 178 centimetrů, vážím stejně...

... a ramena, tedy sebevědomí, máte také pořád stejné?
Taky, i když mi někdo říká, že mi nějak narostla svalová hmota (úsměv).

Jak jste prožíval souboj s Ahonenem? Byl jste hodně nervózní?
Čekal jsem jestli skočí nebo neskočí. Nic jiného. Zítra je další závod. Další boj. Kdyby to nevyšlo, pro diváky by to bylo zajímavější.

Co vám proběhlo hlavou v momentě, kdy Ahonen klesl v pořadí, takže už nemohl dosáhnout na potřebné druhé místo?
Nebyl jsem nadšený. Chtěl jsem si konečně pořádně skočit, nevyšlo to, nebyl vítr, neneslo mě to. Byl jsem zklamaný.

Ale přece jen vám už úspěch asi dochází, cítíte uvolnění?
Velká nervozita ze mě spadla, ale emoce nijak nepracují. Nic se ve mě neděje.

Jiní by jásali. Jak to že to berete tak v klidu?
Bral jsem to úplně normálně. Tak to prostě vyšlo. Aspoň jedna věc, co mi v životě vychází. Jsem úplně v klidu. Mohlo  by se to obrátit v neprospěch. Sem tam si přečtu nějaké vzkazy velice chytrých rádobyfanoušků. To mě někdy docela dostává, těch pár hospodských povalečů, co umějí jen kritizovat. Tímto bych je chtěl pozdravit.

Blahopřál vám váš finský soupeř?
Přišel, gratuloval. Obejmuli jsme se. Od něho to beru. Je to poklona. Ale nic zvláštního jsme si neříkali. Jen, že sezóna je dlouhá a že to bylo těžké.

Půjdete na obávaného mamuta i v dalším závodě?
V neděli si chci skočit v klidu. Bude záležet na počasí. Rozebereme to ještě s Vasjou, ale chtěl bych nastoupit.

Měl byste body ze všech závodů sezóny...
Pravda. Když nastoupím, tak bych určitě bodoval (poslední závod absolvuje jen 30 nejlepších ve SP a bodovaných míst je též 30 - pozn. aut.).

Jaké máte přání? Co takhle český rekord, který 209 metry držíte vy sám?
Je hrozně těžké tam doletět. Chtěl bych daleko, ale nakolik to vyjde, to nevím.

Co jste si vlastně řekli s Vasjou po závodě?
Probrali jsme skok. Byl dobrý, ale nepoponeslo mě to. Od stopadesáti metrů jsem padal. Nic mě tam nedrželo.

Plánoval jste, že si tady v Julských Alpách pročistíte hlavu po závodech na sjezdovkách. Platí to i dál?
Včera jsem se trošku vytočil, chtěl jsem jet hned po závodě, ale nakonec asi zůstanu.

Co se přihodilo?
Měl jsem defekt na autě a pak mi spadlo ze zvedáku. Vytočil jsem se jako prase. Nedaří se prostě a už mám strach i řídit. Ale kamarád ze škodovky mi volal, že to půjde spravit.

O co jde?
Stalo se to tak nešťastně, že se nedalo popojet, nešlo dělat nic. Tak jsem to zvedl. Na heveru stálo půl dne. A když jsem chtěl nasadit rezervu, tak auto spadlo, zůstalo to viset na zvedáku a ten mi lehce promáčkl práh.

Nebylo to tedy nějaké dalekosáhlé životní rozjímání, když jste mluvil o tom, že vám toho moc nevychází...
Vždyť víte, že mě mrzí každý škrábanec na autě.

Letos jste vyhrál i Turné. Co pro vás znamená tenhle další úspěch?
V budoucnu na mě bude od vás novinářů ještě větší tlak.

Může být ještě větší než v olympijské sezóně?
Určitě, všichni budete očekávat minimálně podobnou sezónu, ale stát se může cokoli.

A když okolí bude čekat ještě lepší...
Třeba ano, ale třeba už na můstku stát nebudu.

Počkejte. Je možné, že byste opravdu neskákal?
Uvidíme, jak to bude. Jak se vyvine situace. Rozhodne se po dvacátém dubnu (v té době se má konat valná hromada skokanského úseku a případně volit nové vedení - pozn. aut.).

Co byste dělal bez skoků?
Uvidíme, co bude, v tuto chvíli skončila sezóna, nechci řešit nic dalšího. Když tady tomu sportu tak hodně škodím, tak ať ti lidé přijdou a řeknou mi to do očí. Já budu ten, kdo udělá to gesto a opravdu skončím.

Atmosféra mezi vedením úseku a vaším Jandys týmem je napjatá, ale jak jste přišel na to, že škodíte?
Možná neškodím já, ale podle někoho škodí lidi kolem mě. Jsou to ale lidi, kteří se mnou byli a taky dál budou.

Co se musí stát, abyste pokračoval?
Nemuselo by stát hodně. Stačí se domluvit. Ale nebudu konkrétní.

Václav Procházka (Planica), Právo

Zrušit