Článek
Florbalové nadšenkyni z Lahti přirostlo Česko k srdci během loňského světového šampionátu juniorů v Turku. Od léta pak odešla do Prahy. „Studuju tam fyzioterapii, mám klinickou praxi s Jindrou Doudou, který je masérem juniorské reprezentace,“ vykládá vynikající češtinou. „Jen ,ř´ mi dělá problémy a taky slovo pochopitelně mi přijde těžké,“ usmívá se. „Ale sprostá slovíčka znám asi všechny,“ přiznává.
Studuje přitom v angličtině. „Ale v srpnu jsem měla jazykový kurz češtiny,“ vypráví. Žádné krajany v Praze nezná, a tak s českými kamarády komunikuje v jejich mateřštině. A řeč se jí hodí i při florbalu, na muže Tatranu se chodí dívat, za béčko žen Chodova hraje. „Předtím jsem hrála v Lahti, také v útoku,“ vysvětluje.
Z Finska jí v Praze nic nechybí. „Líbí se mi víc než třeba Helsinky. Do sauny stejně nechodím a vodku si můžu dát i v Praze. Piju ji radši než pivo,“ usmívá se černovláska, která si podle svých slov dokáže představit, že by se v Praze usadila.
V Helsinkách českému týmu pomáhá se vším možným, od technických mítinků přes nákupy. Zároveň učí české hráče finsky. „Třeba Kafku. A taky Gauče,“ připomíná přezdívku svého kamaráda, obránce Marka Deutsche.
