Článek
"Posledního zlepšení světového rekordu se dočkáme nejpozději v roce 2060, v polovině disciplín dokonce už v roce 2027," prohlašuje šéf institutu Jean-Francois Truissant, jehož podrobnou analýzu otiskl britský list Sunday Times.
Truissant společně se svými kolegy zkoumal 3260 atletických, cyklistických, rychlobruslařských, plaveckých a vzpěračských rekordů, překonaných od prvních olympjských her v Aténách 1896. "Odhadli jsme, že člověk využíval v době první olympiády své fyzické schopnosti na 75 procent. Nyní dosáhly lidské schopnosti 99 procent," zní závěr jejich vědecké práce.
Nejdříve prý dosáhnou svého stropu atleti, krátce po nich vzpěrači. Následovat budou sporty, v kterých se více projevuje vliv moderních technologií, jako veslování či plavání.
Mužský rekord na stovce se ještě posune
Experti se přitom shodují, že některé dosažené atletické výkony již vydrží navěky. "Jasným příkladem je výkon americké sprinterky Florence Griffithové-Joynerové. Její čas 10,49 sekundy na 100 metrů můžeme označit za epidemiologickou mez," vysvětlil Truissant.
Na dotaz, zda je její výkon "za hranicí lidských možností" důkazem užívání nedovolených podpůrných prostředků, Truissant odpověděl vyhýbavě: "To, že takový čas skutečně zaběhla, je nevyvratitelným faktem. Zdá se však, že okolnosti takového výkonu už se nebudou opakovat." K výkonu Griffithové-Joynerové z olympijských her v Soulu před 20 lety se nikdo nepřiblížil na méně než dvě desetiny sekundy, s výjimkou dopingové hříšnice Marion Jonesové.
Poněkud jiný výsledek své práce publikoval profesor statistiky John Einmahl z univerzity v Tilburgu. Ten vypočítal, že konečnou mezí pro mužský sprint na 100 metrů je čas 9,29 sekundy, což je o téměř půl sekundy lepší čas, než loni zaběhl Jamajčan Asafa Powell. Mezník pro ženský maraton stanovil na 2:06:35, tedy běh o devět minut rychlejší než dosavadní maximum Pauly Radcliffeové.
