Článek
Peking tak vykázal provozní zisk jako v posledních letech většina olympijských měst. Atény v roce 2004 bezprostředně na hrách vydělaly dokonce 155 miliónů dolarů. Agentura Reuters však připomíná, že bude trvat mnoho let, než se pořadatelům vrátí náklady na vybudování stadiónů a infrastruktury, které nejsou v účetnictví her zahrnuty.
Audit v Pekingu konstatoval, že v hospodaření organizačního výboru se neobjevily žádné větší problémy. Příjmy, především z prodeje televizních a reklamních práv, sponzoringu, vstupenek a suvenýrů, vyčíslil na 2,494 miliardy dolarů. Na straně nákladů jsou největšími položkami ubytování, doprava, televizní přenosy a lékařské služby. Například gigantický zahajovací a závěrečný ceremoniál přišly dohromady na sto miliónů dolarů.
Náklady na stadiony ze státního rozpočtu, jimiž se audit nezabýval, jsou odhadovány na 2,8 miliardy dolarů, tedy více než 53 miliard korun. Ke skutečnému účtu olympiády by pak bylo nutné přičíst další miliardy na infrastrukturu i ztráty, které utrpěly čínské továrny kvůli tomu, že byly pro zlepšení ovzduší během her uzavřeny. Na straně příjmů je pak těžko vyčíslitelná reklama, kterou hry nejlidnatější zemi světa udělaly.
