Článek
„Všechny šance zhasly. Teď už se jen snažím podnikat,“ říká dvaatřicetiletý boxer, který v koutku duše nemá ani možný „restart.“ „Kariéru jsem definitivně uzavřel. Pořád jsem říkal, že by to šlo, šlo, ale ne. Stejně, když si jdu zatrénovat, tak mě bolí levý loket, který byl dvakrát operovaný. Asi by to už ani nešlo,“ je smířený rodák z Mělníka.
Když se definitivně rozhodl, byl z toho špatný. Jenže jak se říká, čas všechno zahojí. I Kraj to poznal. Dnes už ho nezláká k návratu nic. Předtím by se vrhl do tréninkového martýria, pokud by se objevila lukrativní nabídka.
„Určitě rozhodovaly peníze, nechtěl jsem jít pod cenu, ale postupem času jsem na žebříčkách spadl, takže by to byla nabídka a poptávka, tak to prostě je. Projít si zase celou mašinérií? Už ne,“ říká Kraj, který místo rukavic dal přednost tenisové raketě.
Tu bral do ruky třikrát týdně. Boxu dal čas jednou měsíčně. „To se teď změní. Je ošklivo, z toho jsem celý nervózní a vzteklý. Řekl jsem si, že si dám pauzu od tenisu a budu zase chodit víc boxovat a cvičit," má v plánu majitel hotelu Olympionik. „Na to, že jsme otevřeli v krizi, tak to je docela v pohodě. Jsem spokojený, jsem s rodinou. Už nependluju jako kočovník.“
