Článek
Na startu jste vypadala trochu nervózně…
Také jsem byla. Po Heerenveenu (na posledním SP dojela šestá – pozn. red.) jsem vůbec nevěděla, co mám čekat. Navíc první čas byl v tu chvíli 4:09, což pro mě bylo nepochopitelně pomalé. Tak jsem ráda, že jsem zajela 4:04 a ty časy z tréninků se potvrdily.
Jelo se vám tedy dobře?
První tři čtyři kola dobře, pak to začalo docela bolet. Ale hlavně, že jsem to dojela.
Bolely víc nohy, nebo záda?
Bolely mě nohy, ale teď musím říct, že hodně cítím levou stranu zad.
Byla jste ráda, že vás los svedl dohromady s vítěznou Nizozemkou Wüstovou?
Musím přiznat, že ve středu, když jsem ji dostala do páru, jsem si říkala: „Panebože, to ne“. Ale teď, i když mi ujížděla, jsem byla ráda, že jedu s ní.
Jak jste se o rozlosování dozvěděla?
Šla jsem na večeři a vůbec nevěděla, že už je losování hotové. Polka Zlotkowská mi říká: „Tak co, jak jsi spokojená s losem?“ Já: „Ono už je to vylosovaný?“ Odpověděla: „No je, myslím, že by ses asi před jídlem neměla dívat.“ Já se podívat šla a říkala si, že to snad ne…
Chutnalo vám pak?
Mně chutná vždycky. Ale byla jsem hodně nervózní už od středy.
Jak na vás tempo Wüstové působilo? Vzdalovala se od prvních kol…
Stejně jsem neměla na to, abych to rozjela stejně rychle jako ona. Já jela hlavně na to, co mám a čekala, jestli ona vydrží, nebo ne. Ireen je dobře připravená, jezdila výborně.
Před posledním párem, v němž jela Němka Pechsteinová s Nizozemkou Valkenburgovou, už jste si byla jistá, že medaili uhájíte, nebo jste se bála?
Předminulý týden jely obě rychleji než já, takže jsem se bála hodně.
Stříbro jste nakonec s přehledem uhájila, má pro vás vzhledem k okolnostem cenu zlata?
Je to pro mě zlatá medaile, i když vypadá jinak.
Trenér Petr Novák vás odhlásil z páteční patnáctistovky, ulevilo se vám?
Mě bolí ty záda. Ale fakt hrozně. Trochu jsem přehnala rozběh, byl jeden z mých nejlepších. Byla jsem namotivovaná, teď to ale také trochu odnesu…
