Rubriky:

Ostatní

Nejcennější vítězství, jásala Soukalová. Už nevěřila, že se na nejvyšší stupeň ještě vrátí

18. prosince 2014 21:24 - Pokljuka/Praha

Mezi osmi triumfy ve Světovém poháru má ten čtvrteční z Pokljuky v kariéře Gabriely Soukalové výjimečné místo. Z nejistoty a psychické únavy, která ji svírala před startem sezóny a v jejím úvodu, se dokázala vydrápat zpět do špičky.

 

Darko Bandic, ČTK/AP

Na nejvyšším stupni jste stála poosmé, bylo to pro vás tentokrát odlišné?

Pro mě je tohle vítězství asi nejcennější. Bylo nejtěžší se vrátit po úvodu, kdy se mi nevedlo.

Po závodě jste děkovala hlavně příznivcům, kteří se od vás neodvrátili. Někteří lidé ano?

Určitě, je spousta lidí, kteří se na vás připnou, když se daří. Všechno má svá plus a minus, člověk si moc rychle připomene, kdo za to stojí.

V prvním závodě v Östersundu jste byla 62., teď první. Kdy se sezóna začala lámat?

Postupně. Chtělo nějaký čas se po nemoci dostat do psychické i fyzické pohody, to nejde uspěchat. V Östersundu jsem v pohodě nebyla, poslední dva závody jsem se už cítila lépe.

Čekala jste, že pohoda přijde takhle brzy?

Absolutně ne. Myslela jsem, že už se nikdy nevrátím… I tady jsem po dvou nulách věřila, že budu v první patnáctce, ale že vyhraju? To mě ani nenapadlo.

Potěšila vás víc čistá střelba, nebo běžecký výkon?

Obojí. Ono se to přenese. Když jste na tom fyzicky dobře, daří se vám lépe koncentrovat, a tak jsem zvládla i stojku. A s nulou se vám pak zase běží jinak než po minelách.

V Pokljuce nebyl šéftrenér Ondřej Rybář. Nebudete chtít, aby zůstával doma častěji?

(úsměv) Je fakt, že po příteli byl druhý, na něhož jsem myslela v cíli. Už jsme si volali a já byla moc ráda, protože na mém comebacku má obrovský podíl. Dokázal mě podržet, když jsem byla nešťastná a unavená, vždycky za mnou bude stát, když se nestane něco špatného.

Bylo to pro vás jiné, když na střelnici nebyl?

V závodě je mi možná psychickou oporou, když tam je, znám ho léta, od dětství a bezmezně mu důvěřuju, dodává mi větší jistotu, když stojí za tím dalekohledem. Ale tým funguje profesionálně, máme schopného trenéra Zdeňka Vítka a navíc Ondra je ochotný vždy naslouchat po telefonu.

Původně jste říkala, že tato sezóna bude mírně odpočinková. Mění se teď vaše ambice?

Budu to zkoušet. Ten výsledek mě motivuje do další práce, těším se víc na další závody i tréninky. Když nepřijdou zdravotní komplikace, mohlo by se našemu celému týmu dál dařit.

V sobotu pojedete stíhačku z prvního místa. Je to hodně svazující?

Záleží, jak je člověk ambiciózní. Když chce hodně vyhrát, je první pozice nejtěžší, snazší je jet za někým a vidět, jak se závod odehrává. Ale já si říkám, že už tu mám snad splněno, tak uvidíme.

Je Pokljuka vaším místem zaslíbeným? Vyhrála jste tam svůj první závod Světového poháru, trávíte tam spoustu času po soustředěních…

Mám to tu ráda, je to takový můj druhý domov. Trávíme tu hrozně velkou část letní a podzimní přípravy, spolu s jabloneckými Břízkami to tu znám z areálů nejlépe. A je to znát i na výsledcích.

Michal Osoba, Právo

Zrušit


Časová osa: Ostatní

Filtr článků - Ostatní