Článek
„Netýká se to však olympijských sportů," zdůrazňuje přední odborník na tuto problematiku, manažer pro vzdělávání Antidopingového výboru ČR Michal Polák, který je i členem poradní komise Rady Evropy pro vzdělávání, jehož součástí je i problematika dopingu. Pravidelně se zúčastňuje seminářů Světové antidopingové agentury WADA. V rozhovoru pro Sport.cz a Právo nechal nahlédnout i do zákulisí...
Rekordman pro Guinnessovu knihu
„Na černé listině potrestaných dopingových hříšníků se nejčastěji vyskytují kulturisté, až 30 procent z odebraných vzorků mělo pozitivní trest, většinou na anabolika. Rekordmanem v počtu různých zakázaných látek při jednom odběru je kulturista, kterého ale nebudu jmenovat. Ten si skutečně koleduje nejenom o zapsání do Guinnessovy knihy rekordů, ale také o závažné zdravotní problémy, protože měl najednou v těle dvanáct různých zakázaných látek. Na druhé straně bychom mohli třeba vyzdvihnout naše biatlonisty, kteří neměli od roku 1993, tedy od doby, kdy vedeme evidenci dopingových kontrol, ani jeden pozitivní nález," zdůraznil Polák.
Antidopingový výbor ČR má v současné době asi 50 komisařů, kteří jsou pravidelně doškolováni jednou za dva roky. V listopadu letošního roku prodělalo dalších dvacet osob náročné školení a po složení zkoušek a krátkém zapracování se stanou někteří z nich novými komisaři. „Antidopingový výbor ČR provádí každoročně více než 1300 odběrů moči i krve, které jsou hrazeny z našeho rozpočtu. Další odběry provádíme na významných sportovních akcích na území ČR, jako jsou mistrovství světa a Evropy, Světové poháry a další mezinárodní akce. Měsíční počty odebraných vzorků moči a krve pravidelně zveřejňujeme v našem bulletinu, který je v elektronické podobě na stránkách ADV ČR," uvedl Polák.
Z pověření WADA realizuje antidopingovou politiku v Česku Antidopingový výbor ČR. Při své činnosti vychází ze Světového antidopingového kodexu a jeho standardů a také ze Směrnice pro kontrolu a postih dopingu. Zřizovatelem ADV ČR je Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy. „Podle závazných pokynů WADA je stanoveno, že národní antidopingové organizace mají pracovat nezávisle na sportovním hnutí, v Česku to jsou především Česká unie sportu, Český olympijský výbor, Sdružení sportovních svazů, Sokol, Orel a další," vysvětlil Polák.
Na dotaz, který dopingový prostředek je v Česku nejužívanější, uvedl: „Podle statistik vedených ADV ČR na našem území je od roku 1993 nejčastěji zjištěná zakázaná látka testosteron, který má 78 pozitivních zjištění, na druhém místě je marihuana se 76 a třetí místo zaujímá další steroid nandrolon - 71. Zde si dovolím konstatovat, že když byla před lety zvýšena hranice tolerance množství marihuany v těle sportovce, její postavení pomalu klesá a do popředí pronikají další zakázané látky, a to stanozolol s 62 pozitivními případy, a také clenbuterol s 56."
Rusové dokázali otevřít lahvičky
V současnosti nejvíce medializovaný dopingový skandál ruských sportovců ukazuje, že WADA stále výrazně pokulhává za vývojem nepovolených látek. Šance dohonit producenty dopingových látek je ale prakticky mizivá. „Realitou je, že existuje mnoho farmaceutických koncernů a firem, velkých i malých, které stále hledají nové léky, jak vůbec a jakým způsobem lépe léčit různá onemocnění. Část těchto nově objevených medikamentů lze zároveň použít jako doping. Neznám způsob, jak by se mohla WADA dostat před tyto vývojové laboratoře a pracoviště, protože má omezené finanční zdroje nesrovnatelné s kapitálem výrobců," konstatoval Polák.
Že by WADA selhala v případě ruských sportovců především na ZOH v Soči však odmítá. „Doping ruských sportovců nebyl selháním WADA, ale systému dopingových kontrol v této zemi. Šlo o státem posvěcené podvody s cílem manipulovat se vzorky - výměna pozitivních za negativní - a tak umožnit jejich sportovcům závodit s dopingem. Tímto nekalým způsobem se ruským sportovcům podařilo získat maximum medailí především doma při ZOH v 2014, ale i na předchozích akcích v letech 2011 – 2014, kdy v Rusku fungoval státem řízený dopingový systém," připustil Polák.
Rusové našli technický způsob, jak zapečetěné lahvičky otevřít a vzorky vyměnit. „V případě, že se pracuje s odebranými vzorky podle Světového antidopingového kodexu a jeho standardů, je jejich zabezpečení dobré. Při odběru vzorků moči manipuluje se vzorky pouze sportovec, pod přímým dohledem komisaře, a následně pověřený komisař zajišťuje jejich předání profesionálním zaměstnancům příslušného antidopingového výboru té země, kteří je přepraví do akreditované laboratoře WADA. Ruská tajná služba však vymyslela způsob, jak se do lahviček s močí dostat prostřednictvím speciálně upraveného bodce, kterým uvolňovali zabezpečení lahviček. McLarenova vyšetřovací komise při kontrole dopingových vzorků, objevila škrábance na lahvičkách, k nimž by nemohlo dojít při správné manipulaci," vysvětlil Polák.
Ročně ve světě 230 tisíc vzorků
Podle něho je za normálních okolností prakticky nemožné se do lahviček dostat. „Lahvičky s močí - vzorek A i B - nejdou otevřít, ani já to neumím. Lze se do nich dostat až přímo v laboratoři, kde mají speciální zařízení na jejich otevírání," zdůraznil Polák.
Podle něho je výroba lahviček velmi nákladná: „Cena speciálního setu na odběry moči, který tvoří polystyrénová krabička a dvě očíslované lahvičky, stojí zhruba 500 korun. Po dopingovém skandálu ruských sportovců provedl švýcarský výrobce setů taková opatření, že by k jejich svévolnému a zároveň nedovolenému otevření nemělo docházet. O kolik peněz by se cena těchto dopingových souprav při jejich maximálním možném zabezpečením mohla zvýšit, si netroufnu kalkulovat. Další navýšení cen odběrových souprav by zároveň neúměrně zatížilo rozpočty národních antidopingových organizací, které zajišťují odběry po celém světě. Antidopingový výbor ČR nevyjímaje," vypočítal. Během roku odebere WADA prostřednictvím svých komisařů okolo 230 000 vzorků moči a krve.
