Živě

Vaší „specialitě“ opravdu nerozumím! Finský hokejový trenér popisuje tamní výchovu talentů

19. února 2021 11:35 - Turku/Praha

Jako hráč působil v nejvyšší finské dorostenecké i juniorské soutěži, v seniorském hokeji to ale na nejvyšší úroveň nedotáhl. Před šesti roky se proto dnes 38letý Kim Wikström začal věnovat trénování mládeže ve své vlasti, aktuálně vede v Turku ve druhé nejvyšší lize dorostenecký tým TUTO hockey i s třemi Čechy v sestavě. V exkluzivním rozhovoru pro Sport.cz vypráví, jak probíhá výchova mladých finských hráčů, o které je v hokejovém světě mnohem větší zájem než o ty české.

 

archiv Kima Wikströma

 

Finsko dlouhodobě produkuje pro NHL mnohem více mladých hokejistů než Česká republika. Co považujete při práci s dětmi a mladými hráči za nejdůležitější?

Když se bavíme o mladších věkových skupinách, základem by mělo být budování radosti a vášně pro hru, aby si ji děti užily. Když tomu tak bude, odrazí se to i na jejich pracovní morálce. Trenéři by měli být dobře vzdělaní a základem jejich tréninků by měl být důraz na základní hokejové dovednosti; bruslení, přihrávky, střelbu; a nejrůznější herní situace na malém prostoru. Rovněž bychom ale měli myslet na to, že stejně důležité je u dětí rozvíjet jejich všestranné sportovní dovednosti. Doporučujeme jim proto dělat nejrůznější další sporty, čímž si zlepší motorické dovednosti. Aby věděly, jak používat a kontrolovat své tělo. Čím víc sportů děti dělají, tím se zvyšuje předpoklad, že pak budou v tom svém sportu lepší.

Jak se na výchově podílí finský hokejový svaz?

Abychom maximálně podpořili rozvoj hráčů, Finská asociace ledního hokeje za peníze ze zisku z MS v letech 2012 a 2013 (Finové šampionáty spolupořádali se Švédy - pozn. aut.) najala a vychovala 25 trenérů dovedností. Tito trenéři byli přiděleni do 25 různých klubů. Pod těmito kluby jsou také takzvané regionální deštníkové kluby, z nichž v určitém věku chodí kvalitní hráči do těch nejlepší klubů v daném regionu. A i hráče a kouče deštníkových klubů mají trenéři dovedností na starost. Když byl tento náš projekt spuštěn, byl v celém hokejovém světě naprosto unikátní. Vykazuje dobré výsledky, proto v něm Finská hokejová asociace bude pokračovat minimálně do roku 2024.

Počet draftovaných hráčů pro NHL v posledních 10 letech  
Rok Česko Finsko
2020 8 (0) 17 (1)
2019 7 (0) 22 (3)
2018 11 (2) 16 (2)
2017 9 (2) 23 (6)
2016 4 (0) 15 (4)
2015 12 (2) 13 (1)
2014 8 (2) 9 (2)
2013 3 (0) 12 (2)
2012 6 (2) 9 (2)
2011 10 (0) 10 (1)
Pozn.: V závorce je uveden počet hráčů, kteří byli vybráni už v prvním kole.  

A pokud jde o trénink starších dětí či dorostenců?

Je velmi důležité, aby se kluci naučili individuální hokejové dovednosti a všestranné sportovní dovednosti. Protože pak se mohou účastnit úrovně tréninků a zápasů, která si tato soutěžní fáze žádá, ať už po individuální nebo kolektivní stránce. Když mluvíme třeba konkrétně o tréninku dorostenců, tedy hráčů do osmnácti let, tréninkové prostředí by mělo být náročné a plné výzev.

Jak by tedy měly tréninky vypadat?

Spousta cvičení, která nutí hráče učinit bezprostřední rozhodnutí. Hry na malém prostoru s různými tématy, díky nimž se hráči musejí rozhodnout pod tlakem. Samozřejmě je důraz také na taktická cvičení při hře pět na pět, stejně jako na souboje jeden na jednoho, dva na dva. Fyzický trénink by měl odpovídat tomu u dospělých profesionálů, ale je třeba brát ohledy na to, že hráči jsou v různých fázích jejich fyzického růstu. Fyzické tréninky by měly být mnohostranné, ale aerobní fitness je základem všeho.

Bez kondice to prostě nejde...

Díky nabrané kondici mohou hráči absolvovat dlouhou sezonu se všemi zápasy a tréninky. Podle mého názoru by měl být fyzický trénink plánován s ohledem na náročnost hry – vytrvalost, síla, výbušnost, flexibilita. Fyzické tréninky by měly být plánovány po domluvě hlavního kouče s kondičním trenérem a měly by odpovídat stylu hry, kterým se chce mužstvo prezentovat. S tím vším ale souvisí, že pokud hráči chtějí dosáhnout hokejové kariéry, měli by se přizpůsobit tomu, aby žili jako sportovci. To znamená správné stravování, spánek atd. Myslím, že jednou z největších výzev nás mládežnických trenérů je, aby hráči pochopili, co všechno obnáší být sportovcem. Vyžaduje to spoustu odhodlání a sebekontroly.

Kim Wikström.

archiv Kima Wikströma

Při práci s mládeží tedy nestačí být jen dobrým trenérem, je to tak?

Trenér tu musí být pro hráče. Pro trenéra je důležité získat si hráčovu důvěru. Bez ní z kluků nedostanete maximální výkon. Je důležité mít na paměti, co je významem slova kouč – pomoct sportovcům ve všech různých aspektech. Musíte svého hráče znát po fyzické i psychické stránce, abyste mu mohl stoprocentně pomoct. Kromě toho, že máte ke svým hráčům blízko, musíte vyžadovat a vytvářet konkurenční prostředí. Protože právě konkurenční prostředí plné výzev je klíčovým faktorem v rozvoji hráče.

Ve svém týmu máte i tři Čechy. Slyšel jsem, že když k vám přicházeli, fyzicky za finskými hráči zaostávali...

Máte pravdu. Testujeme své hráče ve sportovním institutu, abychom získali kompletní údaje o jejich fyzickém stavu a mohli jsme tak zkompletovat plány jejich dalšího rozvoje. U českých hráčů, ale i dalších zahraničních, byly pro mě blikajícím červeným světlem výsledky jejich aerobní úrovně (vytrvalosti); třeba při běhání nebo jízdě na kole. Ve srovnání s finskými hráči byly na mnohem nižší úrovni. Přitom u jiných testů, třeba těch silových, měli podobné výsledky jako Finové.

Čemu to přičítáte?

Opravdu nevím, co se u nich dělo během letní pauzy, nebo jestli byl jejich trénink příliš jednostranný. I náš kondiční trenér se měl na pozoru, že naši zahraniční kluci měli určité problémy při některých cvičeních mimo led. Taky jsem jako hráč neměl rád běhání nebo jízdu na rotopedu, ale je to nezbytnost. Aerobní fitness je opravdu základem všeho. Když hrajete "back-to-back" zápasy, tedy třeba v sobotu a neděli, tak bez dobrého fyzického základu v tom druhém už nemáte dostatek energie. A stejně tak pak hůř probíhá regenerace po náročných trénincích.

Před Vánocemi jsme měli tři kluky, kteří nemohli trénovat, protože utrpěli zranění z přetížení. Všichni tři byli cizinci. To ve mně začal zvonit budík a přiměl mě k zamyšlení, jestli to není důkaz, že možná tito hráči nejsou zvyklí trénovat tak tvrdě, nebo že kvalita jejich tréninků mimo led není taková jako u finských hráčů. Chci zdůraznit, že všichni naši cizinci v kádru jsou talentovaní kluci, kteří mají šanci udělat hokejovou kariéru. Chce to hodně odhodlání a vůle.

Trenér Kim Wikström (v dolní řadě pátý zprava) s dorosteneckým týmem TUTO hockey.

archiv Kima Wikströma

Přestupní řád Českého hokeje stanovuje, že už za děti od devíti let věku musí klub, který je chce získat, platit předem stanovenou hodnotu. Ponechme teď stranou, že částku nakonec často platí rodiče hráčů. Rozumíte této specialitě, která ve vyspělých hokejových zemích platí jen v České republice a na Slovensku?

Nerozumím, opravdu ne! Chtěli jsme k nám přivést obránce s ročníkem narození 2004 z České republiky. I on k nám chtěl, všechno jsme měli domluvené, bylo před podpisem smlouvy, Pak ale hráčův tým začal po jeho matce požadovat 20 tisíc dolarů za porušení kontraktu, který přitom tomu chlapci nezaručoval ani obstarání hokejek. A ze svých kontaktů v Česku jsem slyšel i o dalších podobných případech. Ve Finsku je zákonem zakázáno uzavírat jakékoli závazné smlouvy s hráči mladšími 17 let. A když jakémukoli hráči skončí kontrakt, může odejít jinam zadarmo.

Jak jsou ve Finsku chráněny menší kluby, aby jim ty větší nepřetahovaly hráče už raném věku?

Velké kluby jako TPS Turku, Jokerit Helisnky, IFK Helsinky mají pod sebou tzv. regionální deštníkové kluby, o kterých jsem už mluvil. Je normální, že nejtalentovanější jednotlivci se v určité fázi; třeba v šestnácti, osmnácti nebo i dvaceti letech; přestěhují do větších klubů ve svém regionu, aby měli tréninky a zápasy, které poslouží jejich rozvoji. Tento systém tu máme již dlouhou dobu a funguje dobře. Pro menší klub je to pak otázka hrdosti, že se jím vychovaný talentovaný hráč může posunout do většího klubu.

Jsou ve Finsku běžné individuální tréninky?

Někteří mladí je mají, ovšem ne tolik. Když ano, tak většinou v létě a hlavně proto, aby si vylepšili bruslení, což naprosto chápu. Problém individuálních tréninků je v tom, že v současnosti existuje tolik subjektů nabízejících své služby, že je nemožné hned rozeznat, kdo nabízí kvalitní tréninky, a kdo ne. Dnešní generace se začíná víc orientovat na sebe a rodiče jsou připraveni platit velké peníze s přáním kariéry jejich dětí v NHL.

Kam tím míříte?

Hokej je týmový sport a všechny tréninky by měly sloužit stylu hry týmu. Jak by to vypadalo, kdyby 20 jednotlivců stejného týmu mělo 20 různých kondičních trenérů? Bylo by nemožné mít aktuální informace o jejich metodách a způsobu tréninku. Chápu, že když jsou hráči profesionálové, najímají si osobní trenéry. Musíme si ale uvědomit, že když mluvíme o mladých hráčích, ti se stále učí a jejich tréninky musejí být kontrolovány. Je jasné, že pokud nějaká organizace nemá například vysoce kvalifikované kondiční trenéry, hledá pomoc zvenčí. Každá organizace by měla mít vysoce kvalitního kondičního trenéra a další vysoce kvalitní normální trenéry, aby hráči a jejich rodiny nemuseli hledat pomoc jinde.

Jak důležité je u mladých kluků skloubit hokej se školou? Finské školství před několika lety prošlo reformou a stalo se vzorem pro ostatní státy.

Tohle je obrovsky důležité! Musíme si uvědomit, jak malé procento kluků bude mít profesionální hokejovou kariéru. Když si jako příklad vezmu svůj tým, tak pokud byť jen jeden hráč udělá profesionální kariéru, bude to znamenat, že jsme odvedli dobrou práci. Kluci musejí mít alternativu a škola by jim měla zajistit možnost budoucí kariéry mimo sport. Ve finských školách máme kvalitní systém akademií, který klukům umožňuje 2-3krát týdně jít brzy ráno na trénink. Když se jich hráči zúčastňují, dostávají za to od školy kredity. Po ranních trénincích následuje snídaně na stadionu, pak se jde do školy a odpoledne na trénink. Zatímco na ranních trénincích se zaměřujeme na individuální dovednosti, na těch odpoledních se věnujeme týmovým věcem.

Finský kouč Kim Wikström.

archiv Kima Wikströma

Jaký máte názor na to, jestli by děti měly v zápasech hrát na výsledky? A pokud ano, od jakého věku?

V mladších kategoriích jde především o budování radosti, jak už jsem říkal. Samozřejmě je ale vždy příjemné vyhrát. Jak děti rostou, slovo výhra už by vždy mělo být přítomné. Tak od čtrnácti patnácti let už určitě. Vždyť kluci se musejí naučit hrát pod tlakem a zvyknout si, že se vyžaduje vítězný hokej a jak hrát za těsného stavu. S tím souvisí, že soutěže by měly mít adekvátní počet týmů, což zaručí vysoké konkurenční prostředí. Příliš mnoho týmů rovná se nedostatek dobrých hráčů na kvalitní úrovni. Soutěže by měly být otevřené s možností postupu a sestupu. Jedině tak si hráči zvyknou nastupovat pod tlakem. Pokud jsou ligy uzavřené, nezáleží na tom, jestli zápas prohraješ, protože za týden nebo měsíc stejně budeš hrát stejnou soutěž. Ve Finsku bych snížil počet týmů v (mládežnických) ligách. V současnosti nemáme dostatek kvalitních hráčů, abychom hráli juniorskou i dorosteneckou ligu s tolika týmy (nejvyšší finskou juniorskou i dorosteneckou soutěž hraje 18 mužstev - pozn. aut.). I proto si mnoho týmů pořídilo talentované zahraniční hráče.

Existuje ve finském mládežnickém hokeji protekce?

Slyšel jsem jen pár příběhů o některých lidech, kteří se snažili nějakým způsobem ovlivnit nebo zařídit, aby jejich syn měl místo v týmu nebo čas na ledě. Ve Finsku to ale není příliš běžné a mně se to zatím nikdy nestalo. Tento druh chování je proti mým hodnotám a filozofii. Jen trenér se svým realizačním týmem by měl být zodpovědný za sestavení týmu a za rozhodnutí, kdo bude hrát a kolik minut. Nikdo jiný.

Jak vnímáte rodiče hráčů? V Česku je na ně občas pohlíženo jako na ty, kteří kvůli přehnaným ambicím svým ratolestem škodí.

Osobně o nich opravdu nemůžu říct nic špatného. Během svých trenérských let s nimi mám většinou pozitivní zkušenosti a necítím, že bych neměl svobodu a klid na práci. Samozřejmě se mi už stalo, že mi volal některý z rodičů, proč jejich kluk tolik nehraje. Pokouším se jim vysvětlovat, že se o jejich syny snažím starat, jak nejlépe umím. Pokud jde ale třeba o téma času stráveném na ledě, snažím se to řešit hlavně s hráči samotnými. Říkám jim, že už brzy budou dospělí a budou se o sebe muset postarat sami. Když kluci mé sdělení nepochopí, samozřejmě mi rodiče můžou zavolat a já jim situaci vysvětlím. V této sezoně se mi to stalo jen jednou. Samozřejmě s rodiči českých kluků je to jiné, s nimi jsem v pravidelném kontaktu. Protože je normální, že chtějí vědět, jak to jejich synům ve Finsku jde, když jsou daleko od svého domova. A naši interakci po celou dobu vnímám jako pozitivní a otevřenou.

Česká chytrost? Vždyť to je totální nesmysl, čílí se Pešán při hodnocení úrovně zdejšího hokeje

V Česku v lednu po skončení juniorského MS přišel šéftrenér svazu Filip Pešán s veřejnou a ostrou kritikou klubů. Podle něj trenéři v klubech nepracují tak, jak by měli, byť prý mají od svazu ty nejlepší podmínky. Přijde vám vhodné řešit problém takhle přes média?

Nevím, jak se v České republice trénuje, takže stav u vás nedokážu posoudit. I když od rodičů svých českých hráčů vím, že nějaké problémy máte. Každopádně ale nevypadá dobře, když šéftrenér přes média říká, jak trenéři nedělají dobře svou práci. Je třeba si uvědomit, že zodpovědnost za vzdělávání trenérů vždycky nese daná hokejová federace.

Jan Škvor, Sport.cz

Časová osa: Sport+

Filtr článků - Sport+


MS v hokeji 2021

84. hokejové mistrovství světa probíhá od 21. května do 6. června v Lotyšsku, kde všechny zápasy hostí hlavní město Riga. Česká hokejová reprezentace bojuje ve skupině A a snaží se vylepšit čtvrté místo z posledního šampionátu v roce 2019. Zlato obhajuje výběr Finska.