Článek
Bývalý halový mistr Evropy v Německu běžel svůj zatím nejlepší závod sezóny. V rozběhu předvedl čas 13,65 s. „Vedl jsem asi o pět metrů, najednou jsem kopl do překážky a málem to zabalil. Už tam jsem mohl běžet pod 13,50,“ připomíná.
Když se připravoval na finále, stala se mu málo vídaná věc. „Vybíhal jsem do zatáčky, udělal čtyři kroky, a když jsem se narovnával, najednou před sebou vidím ani ne dvouleté dítě. První mě napadlo uskočit do strany, protože kdybych ho trefil kolenem do hlavy, mohl jsem ho zabít,“ popisoval.
Zlepšení očekává na Krétě
Bolest v třísle ucítil okamžitě, a tak se z finále odhlásil. „Stávají se mi úžasné věci, ale to je Svobodův život,“ hořce se pousmál muž, jenž se loni na dráhu vrátil po více než třech letech zdravotních trablů, které málem vyústily i v amputaci nohy.
Také si maminka dítěte vyslechla své. „Myslím, že pak týden seděla u překladače, jestli si pamatovala, co jsem ji všechno řekl česky. Byl jsem hodně naštvaný, nechápu, co dělá roční dítě v zatáčce na závodní dráze,“ kroutil hlavou.
Teď už ale Svoboda opět závodí, při extralize v Kladně vyhrál v čase 13,69 s. „Pořád to není, co bych čekal, na mistrovství Evropy družstev v Heraklionu to snad bude lepší,“ vyhlíží limit pro MS v Pekingu 13,47 s. „Ale pokud nebudu běhat pod 13,40, snad ani nemá smysl tam jet,“ ví.
