Článek
Trenér Bílek zaujal odvahou, s níž zvolil základní jedenáctku pro bitvu s mistry světa. Sázku na tak ofenzivně laděnou sestavu nikdo nečekal. Nicméně i tak bylo hlavním úkolem jen zpacifikovat ofenzivní výpady Španělů. Bylo by bláhové brát zápas s vládci světového fotbalu jako měřítko.
Byť v okamžiku, kdy z nahodilé akce Plašil poslal český tým do vedení, se mohlo zdát reálné Španěly složit na lopatky. Jenže jakoby svěřenci Michala Bílka jen rozdráždili býka na koridě. „Domácí vůbec nezpanikařili. Prostě se dál drželi svojí hry, až nás zlomili,“ musel uznat kapitán českého výběru Tomáš Rosický.
Jen Čech patří ke světové extratřídě
V plné nahotě se ukázal stav české reprezentace. Jen Čech totiž v současnosti patří ke světové extratřídě, kterou mají Španělé na každém postu. Jinak prostě hráče kované rok co rok těžkými bitvami v evropských pohárech splňující nejvyšší nároky nemáme.
Kapitán českého elitního výběru má v londýnském Arsenalu poněkud nečitelnou roli, ještě Hübschman je z ukrajinského Šachtaru otřískaný tuhými bitvami v evropských pohárech. Ale zbytek týmu se výjimečné zlaté generaci španělského fotbalu rovnat nemůže. Nejde o žádnou urážku nýbrž realitu. Baroš se po vleklém zranění teprve dostává do formy stejně jako Sivok, Hubník hraje druhou ligu, Rezek je ojedinělým vyslancem české ligy...
Skutečný obraz nabídnou až duely se Skotskem a Litvou
Ještě před pěti lety by bylo možné postavit se obhájcům evropského zlata zpříma, jenže po generační proměně českého týmu by šlo o fotbalové harakiri. „My nejsme stát, který může navazovat na úspěchy z generace na generaci. Před lety jsme měli výjimečný tým, v němž si však sedlo spoustu mimořádných okolností. Na ten další musíme počkat,“ přemítal kapitán Rosický.
Český fotbal si prostě musí zvyknout, že po letech hodování přichází půst, pro jehož ukončení je Bílkova odvaha z páteční španělské noci příslibem. Jenže teprve v konfrontaci s protivníky sobě rovnými dojde ke skutečnému poznání aktuální síly českého týmu. „Skotsko a Litva... To jsou soupeři, na které máme a chceme porazit,“ prohlásil Rosický s vidinou dvojice týmů, s nimiž zápolíme o druhé postupové místo.
Alespoň neochromí slepota
V Granadě totiž stačilo k přiblížení se hvězdnému okamžiku realizovat jeden výpad a téměř sedmdesát minut bránit s excelentním gólmanem v zádech. Zůstalo však jen u přiblížení, což v konečném důsledku není zase až tak zlé, neboť aspoň nikoho neochromí slepota z triumfu nad šampióny. „Je pravda, že v dalších zápasech už se těžko budeme prezentovat stejným výkonem. Takticky půjde o něco zcela odlišného,“ přiznává Rosický.
Až dojde na potřebu předvést místo plných nůší defenzivních dovedností měrou vrchovatou také kreativitu a nápaditost, může české fanoušky znovu postihnout bolehlav jako po zápasech s Litvou či v Chorvatsku, k němuž však není po obranářské přehlídce na půdě španělských velmistrů žádný důvod.
„Všichni od začátku srazu víme, že souboj s Lichtenštejnskem je pro nás důležitější než ve Španělsku,“ netajil při rekapitulaci prohry v Granadě záložník Jaroslav Plašil, že český fotbal si prostě momentálně musí hledat soupeře poněkud jinde.
