Hlavní obsah

Skácel: Nevím, proč Romanov můj přestup brzdil

Poslední měsíc nebyl pro Rudolfa Skácela vůbec jednoduchý. Odchod českého záložníka ze skotských Heart of Midlothian se protahoval a sobotní přestup do anglického Southamptonu byl pro Skácela velkou úlevou. "Ten poslední měsíc pro mne byl hrozný," říká sedmadvacetiletý fotbalista v rozhovoru pro Právo.

Foto: PRÁVO/Michaela Říhová

Rudolf Skácel.

Článek

Konečně jste se stal fotbalistou ambiciózního druhodivizního anglického Southamptonu. Cítíte úlevu?Cítím a hodně velkou! Ten poslední měsíc pro mne byl hrozný a jsem moc rád, že to konečně dopadlo, jak jsem si přál.

Proč myslíte, že majitel Hearts Romanov s podpisem tak dlouho otálel? Vždyť mu Southampton nabídl 2,7 miliónu eur a velké peníze z případného dalšího přestupu?Nevím, proč Romanov můj přestup nesmyslně brzdil. Pořád si něco vymýšlel, přitom bylo jasné, že nakonec podepíše. Přišel by o velké peníze.

Asi na něj nebudete vzpomínat v dobrém...Na něj ne, ale na Hearts ano. Prožil jsem tam nádhernou sezónu, v níž jsme skončili druzí, a nastřílel jsem patnáct branek, což je na záložníka slušné. Edinburgh je nádherné město. Mám tam spoustu kamarádů, přátele mezi skvělými fanoušky. Býval bych si tam rád zahrál o Ligu mistrů, ale prostě to nešlo. Odešel jsem kvůli majiteli.

Nepadli jste si do oka?O to nejde. Je to za mnou a nechci se k tomu vracet. Všechno dobře dopadlo. Určitě si oddechli i lidé, jichž se ta šílená anabáze týkala. Moc mi opět pomohla agentura Sport Invest International.

Neprožil jste někdy chvíle, kdy jste pochyboval, jestli to vůbec vyjde?Ani na okamžik jsem nepochyboval. Byl jsem připraven jít i k soudu, který podle právníků nemohl Romanov vyhrát.

Olympique Marseille o vás neprojevil zájem?Romanov za mne zaplatil půl miliónu eur, protože využil opce, ale v ruce měl jen moji transferkartu. Tím byl vlastně Olympique ze hry. Kdyby ale došlo k soudu, Marseille by mne pravděpodobně získala zpět.

Měl jste vůbec chuť trénovat v době, kdy jste obrazně řečeno seděl na kufrech a čekal na povolení k přeletu do Anglie?S Hearts jsem ještě absolvoval první část přípravy, tu fyzickou, což bylo dobré. Pak už jsem se udržoval sám, to znamená běháním, posilovnou, tenisem, kolečkovými bruslemi. Fyzicky jsem v pohodě, jen mi víc chybí míč. Dopadlo to skoro jako loni, kdy jsem přišel do Hearts přibližně týden před startem ligy. Věřím, že všechno rychle doženu. Konečně, minulá sezóna byla vlastně skvělá.

Náročné zdravotní testy, jednání a podpis o smlouvě, to musel být v pátek a v sobotu pořádný fofr...Také byl, protože podle britských regulí jsem nesměl být se Southamptonem před povolením z Hearts v kontaktu. Nový klub i já jsme měli společný zájem, dobře zapracovali manažeři, takže všechno šlo rychle. Dokonce jsem čtyřletou smlouvu podepsal před sobotním přípravným zápasem s Panathinaikosem Atény za velkého potlesku fanoušků. Jsou báječní a přijali mě skvěle.

Panathinaikos je také klubem, kde jste působil. Potkal jste ještě nějaké bývalé spoluhráče?Není to tak dávno, co jsem tam byl, vlastně to byla štace před Hearts. Samozřejmě jsem potkal několik bývalých spoluhráčů a popovídal si s nimi. Moc jsem chtěl tenhle zápas hrát, ale nešlo to.

Kdy vás čeká první trénink se Southamptonem?V sobotu a v neděli jsem se připravoval individuálně, v pondělí to bude poprvé s mužstvem. Nové spoluhráče jsem ale poznal už v sobotu před utkáním s Panathinaikosem, kdy jsem se zúčastnil přípravy.

O víkendu začíná druhá nejvyšší anglická soutěž, stihnete úvod?Záleží na trenérovi Burleyovi, ale zná mne z Hearts, stál o mne, tak snad šanci dostanu.

Na jakém místě v sestavě a s jakým číslem byste měl hrát?Dostal jsem číslo 7 a předpokládám, že budu hrát na levém kraji středové řady. Sice jsme o tom s koučem nemluvili, ale protože se známe, předpokládám, že budu mít stejnou roli jako v Hearts, kde jsme se poznali, než byl Romanovem bezdůvodně vyhozen. Pod ním jsme vedli skotskou nejvyšší soutěž a hráli nejlepší fotbal.

Našel jste nějaké rozdíly nebo naopak rovnítka mezi Hearts a Southamptonem?Hearts je malý klub, před příchodem nového majitele tam vládlo rodinné prostředí. Southampton je skutečný velkoklub se vším všudy včetně slavné historie, krásného, velkého stadiónu a možná ještě větších ambicí, pro jejichž naplnění dělá maximum. Fanoušci tu jsou podobní jako v Hearts, možná o něco temperamentnější a hlasitější.

Hovořil jste o ambicích Southamptonu, jaké jsou?Okamžitý návrat do Premier League! Nic jiného neexistuje, i když stejné přání má nejméně jedenáct dalších klubů. Druhá nejvyšší soutěž v Anglii je velice kvalitní, ale Southampton na postup má.

Nebude z druhé nejvyšší soutěže do reprezentace dál než z druhého nejlepšího týmu skotské ligy?To teď neřeším. V první řadě musím hrát, pomáhat Southamptonu na cestě do nejvyšší soutěže. Pak se uvidí, jestli přijde nominační pozvánka nebo ne. S uvolněním bych určitě problém neměl.

Už jste potkal nového spoluhráče Maria Ličku, který přišel ze Slovácka vlastně ve stejné chvíli?Samozřejmě. Bydleli jsme ve stejném hotelu, dělali spolu testy. On podepsal na dva roky.

Jak dlouho budete bydlet v hotelu?Nevím, v Southamptonu je festival, dokonce jsem se stěhoval z jednoho hotelu do druhého. Najít si bydlení ale určitě nebude problém.

Reklama

Související témata: