Článek
Jak vzpomínáte na zápasy s Barcelonou?
Rád vzpomínám na ty domácí zápasy, to jsme ji dvakrát porazili.
A na Nou Campu?
Většinou jsme dostali příděl. Nedávno jsem tam viděl hrát Atlétiko Madrid. Po třech skvělých zápasech přijelo do Barcelony a dostalo pět gólů. Člověk si na Nou Campu kolikrát připadá jako loutka... Běží pětatřicátá nebo čtyřicátá minuta, prohráváte 0:3, nebo dokonce 0:4, a jen si říkáte, že zbývá ještě skoro hodina. Hlavou vám letí, abyste jich nedostali osm... Máte prostě strach. Chce to velkou vnitřní sílu, aby se hlavně nezkušení hráči nesesypali.
Snad všichni hráči Plzně si zahrají na Nou Campu poprvé v životě. Vzpomenete si vy na první zápas na slavném barcelonském stadiónu?
Když jsem tam hrál poprvé, prohráli jsme na Nou Campu 1:6. Člověk se tam těší a nakonec odchází jako spráskaný pes... Hrozný pocit. Ale držím Plzni palce, aby si ten zápas užila a nedostala výprask.
V čem je kouzlo tohoto stadiónu?
To se dá těžko vylíčit. Musíte zažít ten pocit. Když vstoupíte na trávník v tom obrovském kotli, cítíte zvláštní tlak, úctu, bázeň, zvědavost, touhu tu uspět. Všechno dohromady. Je to největší fotbalový stadión v Evropě, chrám FC Barcelona. Je obrovský a velebný, taková fotbalová Sagrada Familia... Opravdu to je obrovský zážitek, si tam zahrát. Jen vám ho nesmí Barcelona zkazit velkým výpraskem. Když Plzeň posadí na ten svůj kolotoč a oni se sesypou, začnou zmatkovat... Nechci to ani domýšlet.
Viděl jste Plzeň v nějakých zápasech? Jak se vám líbí?
Viděl jsem ji v Miláně a potěšila mě. Kluci hráli velmi dobře. Škoda, že nedali gól. Rozhodně neudělali ostudu. Kdyby Bakoš proměnil hlavičku a Horváth trefil odkrytou branku, mohlo to být jiné. Jenže na kdyby se fotbal nehraje. Milán mě trochu zklamal, čekal jsem od něj víc. Nebezpečný byl jen Zlatan Ibrahimovič. Gól dali z penalty, kterou sudí pískat nemusel. Dejme tomu, že druhý gól byl povedený, ale pak měli dvě nebo tři šance a nic víc. Žádný drtivý tlak. Podle mne je znát, že už tam není špílmachr Pirlo. Van Bommel si odehraje svoje, ale není to tvůrce hry. Nocerino zatím také nic moc a Seedorf... Pořád dobrý, ale léta nezastavíš. Navíc si nemá s kým dát balón. S Pirlem si rozuměli, uměli si přihrát, něco vymyslet. Milán může být doma hratelný, ale u těchhle týmů nikdy nevíte, jak se vyspí.
Dá se Milán srovnat s Barcelonou?
Vůbec ne! Barcelona bude z tohoto pohledu jiné kafe. Ti si balón dát umějí, a když roztočí ten svůj ťukes... Stačí setina sekundy, když někdo v obraně zaváhá, a je zle. Xavi dokáže jedinou přihrávkou vyřadit šest beků a Messi, Villa nebo Pedro jdou sami na branku. A ti se v zakončení nemýlí. Konečně, i Plzeňáci to zažili v reprezentačním dresu na Letné se Španěly. Tam Xavi jedinou kolmicí udělal statisty ze čtyř hráčů.
Platila by na Barcelonu osobní obrana?
To by byl krok k sebevraždě. Hlídat někoho z nich osobně je nesmysl. To byste musel celou zálohu a útok, jenže oni by vás rozebrali, povodili po Nou Campu. Hlavně musí fungovat obranný blok. Jde o to, aby se nenechali rozebrat, nesmějí být velké mezery mezi obránci. Jakmile domácí najdou sebemenší skulinku, okamžitě ji využijí.
Vy jste měl jeden střet s Messim...
Nerad na to vzpomínám. Nebyl to úmysl, vletěl jsem tam o setinku sekundy později a míč už tam nebyl... Trefil jsem Messiho nešťastně. Média kolem toho udělala obrovský humbuk, ale to se dalo čekat. Messimu jsem se omluvil a on to přijal. Je to velký hráč i skvělý člověk. Naprosto normální. Opravdu skvělí fotbalisté nejsou nafoukaní, jen si udržují určitý odstup, což je pochopitelné.
Když vás tak poslouchám, říkám si, že se nedá s Barcelonou vůbec hrát...
Mnoho trenérů už řeklo, že ví, jak hrát na Barcelonu, co by na ni mohlo platit. Jenže týmy, kterým se to v důležitých zápasech opravdu povedlo, spočítáte za poslední tři roky na prstech jedné ruky... Prostě vám se musí naprosto všechno geniálně sejít a jim vůbec nic. Ale to se stane třeba jen párkrát za sezónu. V každém případě musíte mít kvalitu, protože i ten den špatná Barcelona rozcupuje každého, kdo není víc než stoprocentně připravený.
Měli by mít viktoriáni strach?
To v žádném případě! Pokoru, respekt, ale také zdravé sebevědomí. Ukázali, že nejsou žádní nazdárci. Barcelona je nepodcení, to prostě neumí. Nesmějí se sesypat, zmatkovat, ale mít velké srdce, i když se nebude dařit. Na Nou Campu nemají co ztratit, tam padla mnohem větší a slavnější mužstva. I Real Madrid si odvezl ranec pěti gólů. Plzeňákům bych hlavně přál, aby stejně jako v Miláně neudělali ostudu, užili si to... Ale zázraky ať nečekají.
