Článek
V zápase s Řeckem jste nastoupil ke stému reprezentačnímu utkání. Byl zápas s mistry Evropy podle vašich představ? Rozhodně splnil očekávání, s kterými jsem do něj nastoupil. Můj stý start v národním dresu byl završením jedné etapy fotbalového života a kvalifikačním utkáním v Nizozemsku na začátku září nastartuji novou.
Jubilejní utkání vyšlo na souboj s Řeckem, které nás vyřadilo v semifinále z mistrovství Evropy. Jenže bezbranková remíza asi není plánovanou odvetou? Kvalita utkání byla z naší strany myslím dobrá. Jenže jsme zase nedali gól, vlastně už ve třetím utkání se stejným soupeřem. Přitom šancí jsme měli dostatek, jenže s jejich proměňováním jsme byli na štíru.
Byl přátelský souboj s mistry Evropy odlišný proti utkání, jež jste sehráli v Portu v semifinále před šesti týdny? Troufám si tvrdit, že žádný rozdíl v těch dvou zápasech nebyl. Řekové zase zdržovali, zase úporně bránili, nikam se nehnali a vyráželi jen sporadicky do útoku. Každý atak byl však nebezpečný. Tentokrát se však neprosadili.
Hřiště jste opustil už po třiačtyřiceti minutách. Neměl jste v plánu odehrát přece jen větší část svého jubilejního zápasu? Ne. Střídání bylo domluvené už předem. Těší mě, že jsem mohl ke stému utkání nastoupit, ale současně jsem rád za takové stažení ze hřiště. Vždyť v dresu pražské Sparty mě už v pátek čeká ligové utkání s Opavou a pak následně ve středu odveta Ligy mistrů s Ferencvárosem.
Potěšila vás reakce diváků, kteří ve stoje skandovali vaše jméno a do kabin vás vyprovodili bouřlivým potleskem? Samozřejmě. Bylo to velmi příjemné. Musím za to poděkovat trenérovi, protože tohle byl jeho nápad. Střídání těsně před poločasem vzešlo z jeho iniciativy.
