Článek
Jiří Čumpelík podle svých slov nemá vyhraněný hokejový klub, kterému by fandil, zajímá ho více reprezentace. Jednou byl dokonce i na závodech formule 1, ale přišlo mu to jako autodráha. Toto sportovní odvětví zajímá spíše jednu z jeho dcer.
I takový je bývalý kouč Slavie, který ví, že opravdu končí, což mu sám v pátek potvrdil i Vladimír Růžička. „Ozval se mi před chvílí, měli jsme přátelský rozhovor a jen mě utvrdil v tom, že předsednictvo Slavie potvrdilo mé vyloučení z klubu. Za kluky na led už bohužel nemohu,“ napsal v jedné ze svých odpovědí.
Dva tábory: podpora i nesouhlas
Celkem přišlo téměř tisíc otázek, ale na všechny se z časového důvodu nedostalo. Jedni hájili Jiřího Čumpelíka, druzí stáli na opačné straně. Třeba tazatel pod přezdívkou otisesty napsal: „Vychovávat od nejútlejšího mládí kluky k nenávisti k jiným klubům, nezlobte se, ale to je hrůza, tragédie, svinstvo.“ Odpověď: „Jistě máte pravdu a bohužel výkřikům „trubky“ apod. předcházel jiný kontext. Nechci se tu hájit a jen Vám doporučím se dívat na třetí díl. Nejsem blázen.“
Jiří Čumpelík podle svých odpovědí na Slavii nikdy nepracoval pod smlouvou, nebyl ani finančně ohodnocen. Nejspíše skončí i jeho obchody v Edenu, kde prodával hokejovou výstroj.
„Pracovat s dětmi, kteří mají za zády „rodiče“, to je neskutečný nářez. Pořad se mi líbil, škoda že má pro Vás takové důsledky. Držím palce,“ zastal se trenéra Jan Sucharda. Podobného ražení byl i Pavel Naamr, asistent trenéra mládeže v Hradci Králové. „Ač nesouhlasím s formou některých frází, které na Nově zazněly, musím se slavistického trenéra Čumpelíka zastat. Bylo to nešťastné hodnocení chyb a trochu euforické chování, ale kdo nikdy nestál na trenérské lavici během zápasu, tak nemůže soudit.“
A na závěr dodal. „Kdo by měl být vyšetřen na psychiatrii, je onen tatínek kluka, který močil na sparťanskou šálu.“ Reakce dotazovaného směrem k rodičům? „Jsou opravdu různí.“
