Článek
Bronzový vodní slalomář Vavřinec Hradilek po finále K1 muži během Světového poháru ve vodním slalomu na kanále v pražské Tróji.
Čeští slalomáři na stupních vítězu (zleva): Ondřej Tunka (druhé místo), Jiří Prskavec (vítěz) a Vavřinec Hradilek ve finále K1 muži během Světového poháru ve vodním slalomu na kanále v pražské Tróji.
Kajakář Jiří Prskavec ve finále K1 muži během Světového poháru ve vodním slalomu na kanále v pražské Tróji.
Kajakář Vavřinec Hradilek ve finále K1 muži během Světového poháru ve vodním slalomu na kanále v pražské Tróji.
Vodní slalomář Vavřinec Hradilek oslavuje třetí místo po finále K1 muži během Světového poháru ve vodním slalomu na kanále v pražské Tróji.
Kajakář Ondřej Tunka ve finále K1 muži během Světového poháru ve vodním slalomu dne na kanále v pražské Tróji.
Závod jste vyhrál o jedinou setinu stejně jako mistrovství Evropy, na olympiádě jste bronz uhájil o tři setiny… Letos si na nepřízeň osudu nemůžete stěžovat.
Myslím, že letos jsem si vybral štěstí, jak to jen šlo. Stačilo celkem osm setin a nic bych letos nevyhrál a ani neměl olympijskou medaili. Ale vždycky říkám, že když to vyjde i s jedním šťouchem, tak si vyhrát i o tu setinu zasloužím. Jsem nadšený, že to vyšlo, protože jsem to nečekal. Byl jsem už po kvalifikaci hotový a říkal si, že jestli to na semifinále postaví těžší, nemůžu dojet, jak mě bolely ruce.
Jaká tedy byla sobotní trať?
Technická, hrozně se mi líbila. Ani mi nepřišlo, že by byla tak silová, až do konce jsem jel fakt dobře. Nebylo na co čekat, znal jsem čas Tuňáka (Ondřeje Tunky) a věděl, že Vávra je těsně za ním, takže pokud to úplně nepustím, nemám šanci.
Své obvyklé riziko v jízdě jste tedy ještě navýšil?
Asi jo. Ale zase jsem riskoval v Troji, kde to znám jako své boty. Tyče byly vysoko a já měl dneska pocit, že to vyjde. Po šťouchu jsem to pustil ještě víc a nějak to do cíle dotlačil.
Do finále jste vyrazil jako předposlední. Časy českých soupeřů vás spíš vystrašily, nebo působily jako motivace?
Já byl rád, že Tuňák pořád vedl, maličko mě mrzí, že jsem nejel o setinu pomaleji, byli bychom tam oba, což by bylo nádherné stát na nejvyšším stupni se svým tréninkovým parťákem, který mě hnal celou olympijskou přípravu. Takhle jsem ho zařízl a teď se mnou nebude chtít trénovat. (směje se)
Přitom tréninku jste od olympiády moc nedal. Spousta mediálních a sponzorských povinností…
Taky to nechápete? Já vůbec ne... Pořád je to chvilka po olympiádě, něco tam asi zůstalo, ale taková jízda mě fakt překvapila. Dost se divím, že jsem to vydržel.
Jel jste před domácím publikem jako úřadující olympijský medailista. Plynul z toho na vás nějaký tlak?
Na jednu stranu jo, ale zase jsem si říkal, že sezóna je u konce a dělám to kvůli divákům. Ještě než jsem vjel do trati, lidi fandili, byl tam hukot. Ani jsem nebyl v takovém tom tunelu, jel jsem uvolněnou jízdu, spíš jako tréninkovou, ale hnaly mě tisíce lidí. Hrozně se mi to líbilo.
Cesta od cíle do loděnice vám asi zabrala hodně času s množstvím fotek a podpisů…
Po semifinále jsem to musel utnout po pár fotkách, protože bych nestihl finále a ještě jsem se musel podívat na video. Upletl jsem si na sebe bič, ale dělám to pro lidi a jsem moc rád, že přišli.
Odměnili jste je parádním vystoupením, čtyři Češi na stupních vítězů, to slalomové dějiny nepamatují.
Píšeme historii... Singlkanoisté nás po semifinále hecovali, jestli stejně jako oni zvládneme být všichni ve finále. Tak jsme dojeli první čtyři a můžeme se vysmívat zase my jim, že kajaky jsou pořád víc. (úsměv)
