Článek
V posádce s Alenou Schejbalovou, Helenou Hlasovou a Lucií Heranovou sice Knapková musela ve Skotsku skousnout poslední místo, umístění ale nebrala nijak tragicky. „Člověk si musí dávat reálné cíle. Beru to tak, že tuhle posádku jezdíme asi dva měsíce. Ráda bych viděla nějaký pokrok, zatím ale nemáme z čeho brát, holky nemají žádné mezinárodní zkušenosti," líčila velezkušená reprezentantka. „Je to ale velká změna, když jedete a nikoho nevidíte před sebou," popsala s úsměvem na skifu nepoznanou perspektivu.
Při zamyšlení nad perspektivou své veslařské budoucnosti ale Knapková zvážní. „Je to vždycky dilema. Když už to člověk dělá, rád by vozil výsledky, nikdo nechce jezdit poslední. Kdybych chtěla, mohla bych se vrátit do skifu. Zatím jsem ale ve fázi, kdy přemýšlím, co zlepšit a jak zrychlit párovku. Ještě jsme nevyčerpali všechny možnosti, abychom si řekli: Na tohle kašleme, budeme dělat něco jiného," podotkla.
Změna posádky?
Ještě v Glasgow netušila, zda s posádkou dostanou po evropském šampionátu šanci startovat i na zářijovém mistrovství světa v Plovdivu. „To bude záležet na šéftrenérovi. Progres je vidět, ale za ten krátký čas je těžké posádku zveslovat. Je to těžší, než jsem si představovala. Možná by musela proběhnout nějaká změna směrem k posílení posádky," naznačila možnou cestu.
Knapková přivedla na svět dceru Adélku loni v září a jak přiznala, návrat k vážnějšímu tréninku pro ni nebyl úplně snadný. „Šok to byl samozřejmě velký. Někdo se mě snažil povzbudit, že i Mahé Drysdale (legendární veslař z Nového Zélandu) si dal rok pauzu. Jenže on nebyl těhotný, nerodil, nevstával osmkrát za noc, nekojil," vypočítávala Knapková strasti mateřských povinností.
Jak ale sama na sobě ověřila, tělo navyklé roky na dřinu, ji nezradilo. „V jednu chvíli se to přehouplo a začalo to jít. Tělo si vzpomnělo, jak to umělo. Možná i díky hormonům cítím, že mám víc energie. Příroda to tak zařídila, abychom se dokázaly postarat o dítě," zjistila Knapková.
Evropský šampionát v Glasgow odměřil přesně poločas olympijského cyklu. A brzy osmatřicetiletá legenda českého veslování neskrývá, že je otázka účasti v Tokiu zcela otevřená. „Uvidíme, jak to půjde. Pokud bych jezdila takhle, tak bych to asi zvažovala. Kdyby se mi ale podařilo být zpátky ve špičce, tak bych o hry určitě zabojovala," dodala.
