Článek
Je zásadní rozdíl mezi dřívějším trenérem Kotrbou a tím současným?
Dá se říct, že ano, dělat všechno sám v dnešní době nelze. V čase internetu, sporttestrů a mnoha dalších prostředků by se člověk rozmělnil a zapomněl na linii, kterou má sledovat. Spoustu svých úkolů deleguji na kolegy. V tom je Kotrba jiný.
Musel jste přivykat na technické záležitosti typu sporttestrů, čipů?
S počítačem jsem dělal vždycky, sporttestry jsme měli tehdy v Jablonci jedni z prvních. Problém je v té organizaci. Dříve jsem měl jednoho asistenta a kouče gólmanů, tréninky jsem vedl sám. Dnes se jdu na trénink třeba jen podívat, mám čas se s hráči bavit před i po něm, moji práci odvedou kolegové.
Jste nyní víc manažer?
Asi tak, také jsem se to v Českých Budějovicích učil (směje se). Funkcionařina mě bavila, došel jsem při ní k poznání, že práce trenéra je těžká, ale daleko nejdůležitější je majitel, který to musí financovat. Liberec si možná ani neuvědomuje, jakou výhodu v tomhle má.
Jako trenér jste býval autoritářský, jste i nadále?
Jsou různé způsoby vedení týmu, někdy i tím autoritářským můžete k úspěchu dojít. Teď kolem sebe potřebuji lidi, před kterými, když to přeženu, zabouchnu raději dveře, aby mě nezahltili novými myšlenkami, než ty, kterým zadáte práci a musíte je jít zkontrolovat.
Tým vedete s Josefem Csaplárem. Jak spolupráce s ním zatím funguje?
Výborně. Známe se dlouho, dělali jsme spolu v Příbrami, tento model máme vyzkoušený. Bylo pro mě snazší Liberci kývnout, když jsem věděl, že tady bude kluk, kterého nejen znám, nýbrž který je navíc Liberečák, klub detailně zná.
Liberec je po podzimu na sestup, uvědomují si hráči, jak těžké jaro je čeká?
Slovan je zvyklý hrát o jiné příčky, realita je jiná. Hráčům jsme řekli, že po polovině uplynulé sezóny by si nikdo nepomyslel, že Olomouc nakonec spadne, přesto se to stalo. Liberec nesmí v tomto ohledu nic podcenit. I tím, že uděláme raději o jedno kádrové opatření víc než o jedno méně. Na druhou stranu chceme přivádět pouze hráče, kteří nám pomůžou.
Po delší době jste dál od domova, nestýská se vám po Hluboké?
Nešel jsem do neznáma, trénoval jsem sousední Jablonec, do Liberce jsem tehdy často jezdíval. Mezi městy existují dvě cesty, přiznám se ale, že když jsem v minulých dnech jel několikrát do Jablonce, nikdy jsem netrefil tu stejnou (směje se).
