Článek
Byl jste ikonou vítkovického hokeje, zůstáváte rekordmanem v počtu startů v jejich barvách. Můžete se v krátkosti ohlédnout za působením v ostravském klubu?
Vzpomínek je samozřejmě hodně, strávil jsem tam kus osobního i hokejového života. Je těžké narychlo vypíchnout něco z těch patnácti sezón. Pro mě začala nová, nebo lépe řečeno jiná kapitola.
Jste dál v kontaktu s vítkovickým týmem?
Za dlouhou dobu, co jsem tam byl, mám pořád spoustu kamarádů a známých. To nejde smazat jedním přestupem.
Proběhne s vámi oficiální rozlučka ve Vítkovicích?
Snad něco bude (mírný úsměv).
Proč k patnácti vítkovickým sezónám nepřidáte ještě šestnáctou?
Lákalo mě to domů do Kladna. Rozhodl jsem se, jak se rozhodl.
Kladenská bilance v přípravě na první ligu není zrovna oslnivá.
Výsledky zápasů nejsou top, nemáme je dobré. V mužstvu se sešlo hodně nových hráčů a chvíli asi bude trvat, než si to sedne. Na nesehranost ale nechci svalovat porážky. Musíme se zlepšit v důrazu i po hokejové stránce.
Ve Vítkovicích jste byl kapitánem a stejnou roli plníte i v přípravném období v týmu Kladna. Cítíte větší zodpovědnost?
Po celou kariéru říkám, že mužstvo by mělo táhnout a řídit více starších kluků. Jeden člověk toho tolik nezmůže.
Během sezóny dochází k situacím, že si extraligové kluby vypůjčují hráče z první ligy například na střídavý start. Co kdyby přišla nabídka?
Takhle jsem určitě nepřemýšlel a ani mě to nenapadlo. Vím, že tomu tak bývá, ale spíš se to týká některých mladších kluků. Mě v mém věku asi ne (úsměv).
