Hlavní obsah

Při výpadech brankářů hrozí zranění i trest

PRAHA

Finta, kterou při nájezdech vytáhl čtyřiadvacetiletý kladenský gólman Miroslav Kopřiva, sice dokonale zaskočila o deset let staršího sparťanského matadora Petra Tona, ale výpady brankářů proti útočícím hráčům s sebou nesou i svá rizika.

Článek

Kromě nebezpečí, že najíždějící hokejista včas zvedne hlavu, gólmana ladně obkrouží a brankář ležící někde u modré čáry se stane terčem posměchu protihráčů, si muži s maskou musejí dávat pozor na další dva aspekty svých výletů: vlastní zdraví a hokejová pravidla. Útočník v plné rychlosti a proti němu rozjetý gólman navlečený do výstroje – kombinace, která hrozí nepříjemnou srážkou.

„V Americe jsem takhle viděl, že Fin Koistinen má hlavu dole, tak jsem se proti němu rozjel. Jenže on tu hlavu nezvedl, ani když jsem se k němu blížil, a pěkně mi přejel žebra,“ vybavuje si Kopřiva zkušenost z nižší zámořské soutěže.

I pokud je gólmanův výlet úspěšný, může ze souboje vyjít jako poražený – pokud rozhodčí posoudí jeho zákrok jako nedovolený. Takovou zkušenost má z prosince třeba Dominik Hašek, který během hry skočil pod nohy Mariána Gáboríka s takovou vervou, že minnesotský útočník vystřihl nechtěné salto.

Menší trest za podražení tehdy dostal detroitský gólman a to se ještě kouč Wild Lemaire dožadoval jeho vyloučení do konce zápasu. „Nevím, o čem mluví, to byl ten nejčistší zákrok. Nejdříve jsem hrál puk a on si měl dávat pozor. V Evropě jsem udělal takových zákroků stovky,“ zlobil se Hašek. To Kopřiva si z pravidel hlavu nedělal. „Přesně je neznám, jen vím, že musím trefit puk, a to se mi povedlo,“ hodnotil svůj nedělní výlet.

Reklama