Článek
Jakoby ani nepotřebovali vědět, kde je právě ten druhý. Dokázali se najít klidně i poslepu. „My tomu říkáme intuice,“ usmíval se Vlasák, autor tří gólových asistencí, z toho dvou u Strakových branek. U té vítězné předvedli nadšeným šesti tisícovkám diváků, co to je brilantní souhra.
V oslabení získali puk a vyrazili společně na jednoho obránce. Že by Vlasák ukvapeně tlačil přihrávku přes beka? Ani náhodou! Udělal si krátkou stahovačku, po níž třinecký hráč padl na zem a na kotouč už nemohl dosáhnout. Následovalo mazané přiťuknutí před odkrytou branku přímo na Strakovu hokejku... „Jestli jsem to takhle plánoval? Ale ne. Vždycky to přece vyplyne ze hry. Záleží, co vám soupeř dovolí,“ odháněl Vlasák chválu. „A pak taky Stráča si tam dokázal skvěle najet.“
Plzeňský útočník Martin Straka střílí gól brankáři Třince Vojtkovi.foto: Právo/Petr Hloušek
Se Strakou se prosadili i přesto, že Třinec nezvykle úporně bránil. „Jsou pověstní tím, že mívají výsledky třeba 7:4, ale já čekal přesně takový zápas. Že budou zalezlí a těžko se přes ně bude dostávat. My byli nervózní a taky trochu zabrždění.“ Třineckého gólmana Vojtka odčarovaly až přesilovky. „V tomhle ohledu to bylo klasické utkání play off. Přesilovky budou rozhodovat,“ mínil Vlasák.
Před pondělní plzeňskou odvetou však krotil předčasné nadšení. „Je to fajn, ale pořád je to jen jeden krok. A my potřebujeme ještě dva.“ Spát se ale chystal jít s čistou hlavou. „No, možná tomu pomůže jedno pivko,“ plánoval Vlasák skromnou odměnu za první výhru série.
